Důvodem odstranění stromů na ploše 1,41 hektarů je fakt, že chtějí, aby hrad lépe upoutal oko návštěvníka.

„Porosty by mohly být v budoucnu částečně odstraněny, aby byla památka více viditelná a přístupná návštěvníkům. Kraj ze svého rozpočtu vyčlení na odlesnění tohoto turistického cíle přes 600 tisíc korun,“ nastínil mluvčí Olomouckého kraje Ivo Heger.

Rada Olomouckého kraje už pověřila Muzeum Komenského v Přerově, pod něž hrad spadá, zpracováním žádosti o vydání stanovisek a povolení příslušných orgánů státní správy, nutných k provedení úprav. Muzeum také v nejbližších dnech požádá vlastníka porostů o vyjádření k záměru.

Jak vysvětlují nutnost zásahu do krajinného rázu krajští radní?

„Lesní porosty neumožňují důstojnou propagaci Helfštýna, silueta hradu v krajině zaniká a ztrácí svou dominanci. Rozhodli jsme se pro úpravu v těsné blízkosti hradu, která ale nenaruší ekologickou stabilitu lokality,“ ujistil olomoucký hejtman Martin Tesařík (ČSSD).

Jak dodal, je nutné při následném hospodaření na odlesněných pozemcích zajistit ochranné funkce tak, aby nedocházelo k erozím a sesuvům na prudkých svazích, které Helfštýn obklopují.

„Jsem ale přesvědčen, že výsledný efekt podpoří cestovní ruch v této oblasti,“ podotkl.

Posudek kácení nedoporučil

Krajští radní chtějí Helfštýn zviditelnit z pohledu od Moravské brány, a to zejména z komunikace I/47, dálnice D 47 a železniční trati v úseku Lipník nad Bečvou – Hranice.

Odlesnění se má uskutečnit na pozemcích, obhospodařovaných státním podnikem Lesy České republiky, a to podél severní a částečně severozápadní strany areálu hradu.

O vykácení lesního porostu kolem Helfštýna usiloval kraj už před více než desíti lety, záměr se ale nesetkal s velkou podporou. Zásah totiž nedoporučil posudek, který zpracovala Střední lesnická škola v Hranicích.

„Usoudili jsme, že je to věc, která by nebyla vhodná, a proto jsme se k tomu už nevraceli,“ komentovala to tehdejší správkyně hradu Marcela Kleckerová.

Hrady se stavěly na holých kopcích

Starosta Lipníku nad Bečvou Miloslav Přikryl tvrdí, že není nutné věc zbytečně démonizovat.

„Pokud se odtěží jen část stromů, které brání výhledu na Helfštýn, bude to jedině dobře. Podle mého by měl být hrad vidět od Moravské brány, protože to přispěje ke zvýšení jeho atraktivity,“ míní Přikryl.

Strach ze zásahu do lesního porostu nemá ani ředitel Muzea Komenského v Přerově Radim Himmler.

„Nejsme proti tomu, ale naší podmínkou je, aby nedocházelo k destrukci zdiva. Povětrnostní podmínky jsou zde totiž dosti složité a stromy mají i ochranný prvek. Navrhli jsme pomístné kácení, aby byly zachovány některé solitéry,“ shrnul ředitel.

Podle něj byl výhled na hrad odkrytý už v minulosti současný stav se zalesněním se datuje až od konce 19. století.

„Hradní objekty byly vždy situovány na holých kopcích, což umožňovalo důmyslnou obranu. Dobrý výhled do okolí byl důležitý pro to, aby mohl panovník včas zareagovat na nepřítele,“ doplnil kastelán hradu Jan Lauro.

Mezi stromy, které by měly být odstraněny, prý nejsou žádné vzácné druhy.

„Jsou to náletové dřeviny, z nichž je většina zdeformovaných a pokroucených,“ uzavřel.