Šest desítek hasičů z celé republiky soutěžilo o české mistrovské tituly v disciplínách TFA, tedy závodu Nejtvrdší hasič přežije. Muži museli kromě běhu ve výškové budově zvládnout několik překážek: přemístit osmdesátikilovou figurínu, vyšplhat se na lešení nebo vytáhnout dvacetikilový kanystr vody. „Záleží hodně na taktice, na rozvrhnutí sil. Určitě nesmíte přehnat spodní část, protože to pak člověk na schodech už nemůže. A ty jsou právě rozhodující,“ říká zasvěceně osmadvacetiletý olomoucký hasič Martin Kadlec.

Této náročné soutěže se účastní pravidelně. Kromě správného rozložení sil je však podle něj nutné ještě něco navíc. „Musíte se do toho hodně hecovat. Třeba i lidi, co mají fyzičku, odpadnou psychicky, protože nevědí, do čeho jdou. Přepálí to na začátku a pak už nemůžou,“ řekl hasič, který je ve službě pět a půl roku. „Chtěl jsem jít k policii, ale pak jsem se nějakým způsobem dostal k hasičům a už jsem zůstal. Tahle práce mě baví. Není to stereotyp, člověk se učí nové věci. Také při něm vidíte věci, které normálně nemáte šanci spatřit,“ říkal včera mladík, který měl v tu chvíli osmnáctipatrový výstup teprve před sebou. „V obleku je velké teplo, přístroj je přetlakový, takže dává stálé množství vzduchu, a když potřebujete, tak se nadechnete. Navíc je vzduch z?lahve studený, takže i trochu ochlazuje,“ vysvětlil hasič.

A jaký je to pocit, když se člověk dostane nahoru? „Nahoře to je krásný pocit. Je tam připravena žíněnka, takže si člověk může lehnout, odpočinout si. Je to skvělý pocit, když to má člověk za sebou,“ říká Kadlec. Proč se tak morduje, když nemusí? „Tohle je dobrovolná soutěž. Je to o touze si to vyzkoušet, ověřit si, jestli na to ještě máte, a zjistit, jak na tom jste.“