„Přítelkyně pečuje o dceru, která má kombinované postižení. Jen jeden z příkladů dopadu sociální reformy: dívku dováží do stacionáře. Dosud dostává příspěvek na dopravu, ale po schválení reformy příspěvek nedostane, protože ji tam vozí pouze na některé aktivity, a to ne každý den,"řekla Eva Kacanu, Olomoučanka, která je čtrnáct let na vozíčku a je úspěšnou paralympijskou atletkou

„U mě je to stejné. Pracuji po celé republice jako externista a moje náklady na dopravu jsou zhruba dvacet tisíc korun za rok. Dostávám příspěvek šest a půl tisíce, ale o ten přijdu, protože do práce nejezdím každý den. Na dopravu dostanu měsíčně pouze dvě stovky. A kde jsou náklady, které musejí lidé vydat, pokud cestují v doprovodu asistenta, někteří i dvou?“, ptala se handicapovaná sportovkyně.

Společně s dalšími postiženými lidmi bojuje proti chystané takzvané sociální reformě. Lidé, kteří jsou postižení či se o handicapované starají, jsou z návrhu nové legislativy, která by měla začít platit od příštího roku, zoufalí.

Jedou proto příští týden v úterý protestovat do Prahy.

Vláda zákony přijala ve zkráceném režimu bez projednání s opozicí. ČSSD podala k Ústavnímu soudu stížnost proti zmíněnému postupu. Soud jí vyhověl, vláda chce přesto po novém projednání udržet zákon v platnosti.

Mezi postiženými lidmi a jejich nejbližšími vládne v posledních dnech beznaděj a zoufalství.

„Nejhorší na tom je, že z nás dělají v podstatě asociály, živly a nevím co všechno a že musíme být pod naprostou kontrolou. To, že se handicapovaní lidé pomalu a jistě dostávají na okraj společnosti, že se pomalu nedostanou ani ven, vůbec ministerstvo nebere v potaz,“ řekla Kacanu.

Zrušení momořádných výhod na průkazy ZTP

Společně s Janou Hrdou, místopředsedkyní Národní rady zdravotně postižených ČR (NRZP ČR) a ženou s těžkým zdravotním postižením, a dalšími připravili bodovou analýzu, v níž upozorňují na řadu nedostatků a vážných dopadů, které by připravovaná reforma přinesla.

Jednalo by se například o zrušení příspěvku na péči o postižené rodinám s dětmi, rušení takzvaných mimořádných výhod prostřednictvím průkazů TP, ZTP a ZTP/P.

Dále si stěžují na jednostranné posuzování závislosti na péči jediným posudkovým lékařem a na to, že by veškeré záležitosti museli handicapovaní občané řešit s úřadem práce elektronickou formou.

„Již nyní jsou problémy se zpožděním vyplácení dávek, protože to úřady práce nestíhají. Jak mohou něco takového nazvat úsporou?“ divila se Kacanu.

„Je to spíše naopak a systém tím ještě více zatíží. Nové podmínky představují velké množství administrativy a vyřizování. Může se stát, že někteří lidé by vyřizování této agendy v takovém rozsahu vůbec nezvládli,“ doplnila Kacanu.

Příspěvek jen na každodenní úkony

Analýza, která rozvádí jednotlivé části navrhované reformy, obsahuje pětadvacet bodů. Ty ukazují na nepříznivé dopady pro handicapované lidi a osoby, které se o ně starají.

Sami postižení je nazývají ponižujícími.

„Co se týká samotného příspěvku na péči, dostal by ho jen ten žadatel, který potřebuje pomoc při každodenních úkonech. Že existují základní životní potřeby, například doprovody k lékaři a na úřady a úklid domácnosti, koupání a jiné, jež není nutné dělat každý den, se neuvádí,“ popsala příklad Jana Hrdá, která žije v Praze a účastní se jednání přímo na půdě MPSV a parlamentu.

Lidé s rakovinou a cukrovkáři nesplní kritéria

V dalších poznámkách k navrhované změně zákona uvádějí Kacanu a její kolegové neobjektivní hodnocení pro nárok spojený s příspěvkem. Lékař by posuzoval pouze deset potřeb, z nichž by člověk, který chce žádat o příspěvek, musel vykazovat minimálně tři.

„Posudek by musel lékař stihnout za půl druhé hodiny, a to tak, že jej vyčte z papírů podle deseti oblastí, které zákon blíže nedefinuje. Hodnocení by bylo neobjektivní a nedělalo by se podle ve světě používané a osvědčené klasifikace, nýbrž podle naprosto nevyzkoušené metody,“ podotkla Hrdá.

„Vymezení základních životních potřeb by zcela vyloučilo z možnosti získání příspěvku děti odkázané na dietní stravování, trpící nádorovými onemocněními, interními chorobami, jako je cukrovka a další. Tito pacienti mohou splňovat třeba jen jeden nebo dva z těch deseti vládních kritérií,“ doplnila Kacanu.

Změny ano, ale ne bezcílně a bez efektu

Podle jejích slov se občané s postižením a jejich blízcí určitým změnám v systému nebrání.

„Jen je potřeba zvolit citlivý způsob, jakým změny dělat, a to na základě pravdivých analýz, a nikoli bezcílně a bez jakéhokoli efektivního výsledku,“ uzavřela Kacanu.

Nečasova vláda přijala úsporné zákony, mezi něž patří i takzvaná sociální reforma, ve stavu legislativní nouze, tedy ve zrychleném režimu bez nutnosti projednání s opozicí. ČSSD se však kvůli tomuto kroku obrátila na Ústavní soud (ÚS), který opoziční žádosti vyhověl.

„Mezi nejzákladnější práva parlamentní demokracie patří právo opozice účastnit se parlamentních procedur i právo blokovat či oddalovat rozhodnutí většiny,“ sdělila Eliška Wágnerová, místopředsedkyně ÚS.

Pro ministrovo tvrzení neexistují žádné analýzy

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) je ve věci reformy neoblomný.

„Ačkoli se může v některých případech jednat o opatření nepopulární a rozhodně nepopulistická, první měsíce tohoto roku prokázaly, že nemají negativní vliv na úroveň sociální sítě, a to v žádné z dotčených oblastí. Resort proto předloží legislativní návrh tak, aby platnost zákonů zůstala zachována i po 31. prosinci 2011,“ uvedl.

S tím nesouhlasí Kacanu.

„Opět pro uvedení tvrzení pana ministra neexistují žádné podrobné analýzy, které by potvrdily jeho slova. Z praxe vím, že mnozí uživatelé, kterým byl příspěvek na péči snížen na osm set korun, museli značně omezit některé aktivity a také využívání služeb, neboť na to nemají,“ uzavřela.