„Velmi jsem se těšila," ujišťovala všechny, když v ruce svírala piškotek, kterým fenku novoskotského kachního retrívra odměňovala, když jí donesla koženou peněženku.

„Vyplivni," dávala pejskovi povel brýlatá holčička. „Říká se ‚dej'," napomínala dcerku její maminka Kamila Skřivánková z Olomouce.

Rosie bude své handicapované paničce pomáhat při canisterapii a právě při podávání nejrůznějších věcí, což trénovala od prvního dne.Ale nacvičeno už má poctivě.

Trenérka asistenčního pejska Michaela Perčinová ji na den, kdy se stane součástí právě Julinčiny rodiny, připravovala dva roky.

„Rozárka je Hujer. Je strašně snaživá, takový psí workoholik. Ale je to taky silná osobnost, je trošku dominantní," popsala svou psí chovanku lektorka.

Sblížit se mohla psí slečna se prvňačkou Julinkou už dávno. Znají se od doby, kdy byla Rosie ještě štěňátko.

Do školy bez psa

A poprvé si Julinka a její rodina zkusili život v psí společnosti o Vánocích.

„Teď jedeme naostro," smála se maminka Kamila Skřívánková.

„Ale máme doma už dvě kočky, takže na zvířata jsme zvyklí," dodala a ujistila, že i její další dvě děti jsou z nové čtyřnohé členky domácnosti nadšení.

Ve škole si ale bude muset Julinka poradit bez psího doprovodu.

„I pejsek potřebuje odpočinek. Navíc by si paní učitelka mohla těžko udržet pozornost žáků, kdyby měla ve třídě pejska," zauvažovala cvičitelka Rosie.

Michaela Perčinová si za týden přiveze nové štěňátko, které bude pod záštitou organizace Pestrá společnost cvičit pro budoucího páníčka.

Výcvik asistenčních psů je finančně poměrně náročný, stojí kolem dvou set tisíc korun. Na trénink fenky pro Julinku přispělo i město Olomouc.