Na přihlášené rodinné týmy, doplněné vždy jedním handicapovaným spoluhráčem, čekalo několik stanovišť s úkoly vytvořenými podle handicapů. Příchozí si tak mohli vyzkoušet projít trať s bílou holí, poznávat věci pouze hmatem nebo si zkusit namazat chleba druhou rukou.
„Na téhle akci jsem poprvé. Soutěžíme s Veronikou, se kterou jsem před dvěma lety pracovala v Dětském centru v Topolanech, byla moje klientka. Občas se vidíme a chtěly jsme se někde společně sejít, takže jsme se teď sešly cíleně. Těšily jsme se, že půjdeme společně a jsme velmi spokojeni," řekla Veronika z Olomouce. Spokojená byla i její jmenovkyně, handicapovaná členka týmu.
„Líbí se mi tady. Přebalovala jsem panenku a teď jsem po hmatu poznávala výrobky," komentovala některá stanoviště dvacetiosmiletá dívka. Petr Holas z Olomouce s dcerou, na akci zavítal náhodou.
„Šli jsme okolo a viděli jsme přistávat vrtulník, tak jsme se sem šli podívat. Myslím, že taková akce prospěje i malým dětem, které jsou zdravé, aby viděly, jaké mají problémy ty nemocné," řekl.
Akci uspořádalo občanské sdružení Dobré místo pro život, letos to byl už pátý ročník.
„Myslíme si, že čím dříve se děti potkají s handicapovanými tím je to lepší, navíc je pravda, že my dospělí se handicapovaných trochu bojíme a oni nás. Takže bereme děti jako most. Cílem akce je, aby prostřednictvím dětí a zábavných disciplín se seznámili děti i dospělí s handicapovanými, ale i sociálně znevýhodněnými skupinami v Olomouci," vysvětlila předsedkyně sdružení Dobré místo pro život Věra Novotná. Každá z disciplín pak byla věnovaná jednomu sdružení, kterému se Dobré místo pro život věnuje.
„Přihlásí se jedna rodina a my k ní do týmu přiřadíme někoho z našich handicapovaných přátel. Je tady třeba disciplína Kojeňák, kde tatínci byli nuceni přebalovat panenky, jako miminka. Je tady třeba i disciplína Pamatováček, zapomíná se na lidi s Alzheimerovou chorobou. Na všech stanovištích byli i fotbalisté SK Sigma, rozdávali kartičky a lidé mohli sbírat jejich podpisy," dodala Novotná.
