V některých obcích na Olomoucku už mají masopustní veselí za sebou, jinde se na něj teprve těší.

Poslední přípravy dolaďují například ve Velkém Týnci. Vodění medvěda, které letos připadá na sobotu, zde má dvacetiletou tradici.

„V devět hodin budeme vycházet od Společenského domu a v průvodu masek se vydáme vesnicí. Do každého domu dáme pozvánku na bál. Ten máme příští týden, je to pochovávání basy. Řada lidí je už připravených, mají i koblihy,“ řekl Ladislav Čechák z pořádajícího souboru Týnečáci.

Masky ale budou na Hané chodit i centrem města. V Přerově například masopustní průvod vloni prošel ulicemi poprvé, v sobotu v tom hodlají pokračovat.

„U nás se masopust neslavil na rozdíl od příměstských částí, v té době ještě vesnic. Rozhodli jsme se masopust uspořádat proto, že se nám zdálo, že je to zajímavá, příjemná a veselá tradice před obdobím půstu, které trvá do Velikonoc. Je to průvod masek i s předáváním práva, zaváděním děvčat ke stolu a se všemi náležitostmi, které k tomu historicky patřily,“ vysvětlila Kristina Glacová, etnografka Muzea Komenského v Přerově. Veselí tady zahájí zítra v 9 hodin tradiční zabijačkou, v 11.30 vyjde průvod.


PODÍVEJTE SE: MASOPUST VE VELKÉ BYSTŘICI

Ostatky s medvědem i bez

„Masopustní veselí je velmi starého data. Propukalo o masopustní neděli a končilo průvodem a večerní zábavou v úterý před Popeleční středou. O půlnoci veselí končilo a nastalo období šestitýdenního předvelikonočního půstu. Na Hané se konec masopustu označoval jako Ostatky,“ vysvětlila etnografka a ředitelka olomouckého Vlastivědného muzea Miloslava Hošková.

Masopust byl obdobím, kdy lidé měli dostatek času, tudíž mohli konat svatby, vesnické zábavy či plesy.

„V některých vesnicích na centrální i horní Hané, jako je Zábřežsko, Šumpersko a dál, se chodívá s medvědem. Jinde mají jen průvod a večer zábavu s pochováváním basy. Je to dáno tím, že tahle tradice je starého data. Proto někde už vodění medvěda vymizelo, jinde mají masku medvěda třeba nějak upravenou, ale už se na to neklade takový důraz,“ pokračovala etnografka.

Hlavní postavou průvodů bývá většinou medvěd. Kromě něj chodí ještě kominík, nevěsta se ženichem, smrtka, Turek a další masky.

„Medvěd byl obtočený hrachovinou nebo slámou a každá hospodyně, se kterou si zatančil, kousek utrhla a dala ji husám nebo kačenám do hnízda,“ řekla Hošková. Doplnila, že spousta zvyků se už ve 20. století vykonávala jen pro obveselení.

„Už ani neznali pravý význam, ale protože to bylo hezké a veselé, tak to dělali a tak je tomu i dnes. Je však dobře, že se takové akce pořádají, napomáhá to soudržnosti lidí. Vždy se jednalo o kolektivní záležitost,“ podotkla.