Na Grand prix Hanácké hop svého svěřence přivezl i Jindřich Šíp z Chotěboře.

Jeho závodníkem byl zakrslý činčilovitý králík Oskar. Na medaili to v průběhu soutěže nevypadalo, i tak ale musel účasti předcházet pravidelný trénink. Rovinka s překážkami, parkur i skok daleký a vysoký dají zabrat.

„Je potřeba trénovat pravidelně, třeba na zahrádce. Nejdůležitější je, aby se králík nasvalil. Nelze vzít některého z klece a jít s ním skákat," vysvětluje čtyřiačtyřicetiletý kouč, jinak mezinárodní posuzovatel výstavních králíků a výrobce krmiv.

Na překonání českého rekordu v hodnotě devadesát centimetrů už to chce kondičku. „Svěťák" má rovný metr.

Oskar dokazuje, že soutěžit může kterýkoli králík, nejen sportovci, kteří se teď dostávají na scénu. Šlechtí se speciální rasa sportovní králík, ve Švédsku zvaná švédský. Právě ze Skandinávie se totiž začal králičí hop šířit.

„Původem je králičí skákání ze Švédska a Dánska, už je tam pětatřicet let. K nám přišlo tak, že to manželka viděla v zahraničí, hrozně se jí zalíbilo a začala s tím taky. Založili jsme klub, udělali pravidla podle švédských a začalo se závodit. Skáče se asi tři roky," popisuje stručnou historii chovatel.

Už se těší na zářijové třetí mistrovství Evropy, které bude v Havlíčkově Brodě. Prvních dvou se totiž Švédové neúčastnili a všechny evropské tituly skončily v České republice.

Možná se na startovní listině objeví i ušatí veteráni, věk totiž není důležitý.

„Když jsme se přijeli podívat se na první závody do Dánska, koukali jsme že v elitní kategorii bylo několik devítiletých králíků. Osobně si myslím, že jim ten sport prodlužuje věk," domnívá se Jindřich Šíp.

Na Olomoucku a Moravě obecně podle něj zatím králíci přes překážky moc neskáčou. Ale kdo ví, třeba bude příští šampion právě z hanácké králíkárny.