Zdevastovaný a neudržovaný černovírský hřbitov ukrývá hlavně ostatky vojáků z první světové války. První zde pochovaní vojáci jsou, kteří zemřeli za prusko-rakouské války v roce 1866. Odhaduje se, že je zde pochováno přes tři tisíce padlých: katolíků, evangelíků, pravoslavných, muslimů a Židů.

„To místo je poměrně vzácné v mnoha směrech, ale bohužel je dnes v naprosto dezolátním stavu. Jsou tam popadané pomníky, spousta už jich tam ani není, kříže postupem času někdo rozkradl, je to hrozná škoda,“ popsal současnou situaci jeden z organizátorů úklidové akce Radim Vojtek.

Účast mu zatím přislíbilo 84 lidí, kteří by se na černovírském hřbitově měli sejít v sobotu 13. září.

„Každý si přinese vlastní nářadí a trošku to tam upravíme. Pokosíme trávu, vysbíráme větve, uklidíme nepořádek a snad to pak bude vypadat aspoň trošku kulturněji,“ vysvětlil Vojtek plánovanou akci.

V rámci hry geocaching, což je něco jako táborová bojovka pro dospělé, si potom účastníci mohou na svůj účet připsat jeden bod za tzv. event, úklid v přírodě. Více o hře geocaching na Olomoucku

Dobrovolnickou činnost těchto nadšenců velmi vítá ředitel olomouckých hřbitovů Igor Kleiner.

„Myslím, že je to naprosto perfektní. Když se mi ozvali, že mají takový nápad, bylo to pro mě nečekané. Přece jen dobrovolníci se u nás už moc nevidí, takže jsem byl opravdu mile překvapen,“ řekl.

O hřbitov by se sice mělo starat město, ale podle Kleinera bohužel chybějí finance.

Pomohl by prý možná méně velikášský projekt na opravu hřbitova.

„Všechny projekty, které jsem zatím viděl, byly vždycky zbytečně megalomanské, počítaly s kamerovými systémy a tak dále. Náklady na údržbu se potom vyšplhaly až na půl milionu ročně, což je samozřejmě nemyslitelné,“ vysvětlil.

Podle Kleinera by stačilo, aby hřbitov získal trošku přijatelnější tvář než tu, kterou má dnes po čtyřiceti letech, co se o něj nikdo nestará. To se prý snad alespoň částečně podaří skupině dobrovolníků.

Vojenský hřbitov v Černovíře je podle Vojtka významný v mnoha směrech.

„Jednak je tam pohřbeno přes tři tisíce vojáků, ale co asi málokdo ví, tenkrát za první světové války se pohřbívalo po dvou i po třech, a to bez rozdílu hodností. Takže tam leží generál s vojínem v jednom hrobě, klidně i rozdílných náboženství,“ uzavřel.

Jana Urbaníková