Od ledna příštího roku budou mít města a obce v České republice povinnost separovat gastroodpad od komunálního odpadu. Cílem legislativního nařízení je snížit množství biologického odpadu na skládkách, a omezit tak vznik skleníkových plynů.
„Množství komunálního odpadu nám každoročně v obci narůstalo. Při jeho analýze jsme zjistili, že 40 procent je organického původu a bylo by možné jej vytřídit a využít. Přineslo by to nemalý efekt finanční, protože skládkovné se bude každým rokem zvyšovat, ale i ekologický,“ uvedl Stanislav Denk, místostarosta Velkého Týnce.
Díky službě „Třídím gastro“ neskončí kuchyňské zbytky z týneckých domácností na skládkách, ale budou využity pro výrobu zeleného plynu, elektřiny a tepla. Do projektu společnosti Energy financial group (EFG) se obec připojila od začátku května.
Zapojit se do systému samosprávy téměř nic nestojí a zbytky z kuchyně, které v současné době tvoří zhruba čtvrtinu obsahu černých popelnic, se energeticky zpracují a následně využijí pro výrobu elektřiny, tepla a biometanu v bioplynové stanici v Rapotíně na Šumpersku.
Pro představu ze 100 tun svezeného odpadu je možné například vytvořit ekologický pohon BioCNG k ujetí zhruba 100 000 kilometrů osobním autem.
Sběr kuchyňských zbytků živočišného původu zkouší od dubna letošního roku město Šternberk. Pro testování vybrali sídliště, kam město nechalo umístit celkem 13 nádob s označením „gastroodpad“. Svoz probíhá každý čtvrtek a obsah putuje do bioplynové stanice v Rapotíně.
„Pokud se třídění a sběr tohoto odpadu osvědčí, uvažovalo by se o umístění sběrných nádob i jinde ve městě,“ uvedla mluvčí městského úřadu Irena Černocká.
Začali na Šumpersku
Třídění kuchyňského odpadu zavedli v Olomouci, části krajského města, a v Šumperku. Projekt „Třídím gastro“ společnosti EFG odstartoval vloni v květnu právě na Šumpersku. Spolupracují i některá města v sousedním Moravskoslezském kraji. EFG zdarma sváží do své bioplynky v Rapotíně již okolo 40 tun odpadu měsíčně z celkem 350 nádob.
Olomouc začala separovat kuchyňský odpad zkusmo na jednom ze svých největších sídlišť Povel, kde od listopadu stojí čtyřicet stodvacetilitrových nádob se speciálním zavíráním, aby zbytky v okolí nezapáchaly a nelákaly potkany.
„Pokud budou Olomoučané možnosti využívat, podaří se poměrně výrazně snížit podíl směsného komunálního odpadu ukládaného na skládku. Každá recyklace má smysl. Snad bude třídění odpadu z kuchyně úspěšné i v Olomouci,“ uvedl náměstek primátora Otakar Bačák, který má odpadové hospodářství města ve své kompetenci.
Potraviny i v obalech
Do speciálních sběrných nádob s označením „gastroodpad“ mohou lidé vyhazovat širokou škálu kuchyňských odpadů, jako jsou tepelně upravené i neupravené potraviny rostlinného či živočišného původu, prošlé potraviny i s původním obalem, maso, mléčné výrobky, pečivo, cukrovinky, čaje či kávovou sedlinu.
Tento odpad je možné do popelnice vhodit v jakémkoli obalu kromě skla, to do nádob na gastroodpad nesmí.