„Stagnace je předzvěstí úpadku,“ varuje architekt a urbanista Martin Krupauer, který se v rozhovoru pro Olomoucký deník vyjadřuje i k připravované proměně bývalého vojenského areálu ve Velkomoravské ulici a poodhaluje tvář chystané Galerie Šantovka 2.

Na konferenci se hovořilo o „zločinech proti městskosti“, kdy konkrétně územní plány nefungují jako iniciátor rozvoje měst, ale jako prostředek konzervace současného stavu. Kde vidíte největší problém?
Jeden z největších problémů vidím dnes v mentalitě společnosti, která ztrácí schopnost se posouvat dopředu a rozvíjet se na úkor svých jistot. Což mimo jiné v reálu znamená, že města a bydlení ve městech se stává stále nedostupnějším pro normální lidi. Ti, co ve městech žijí spokojeným životem, usilují o značné regulace. To vede k tomu, že ti, co by ve městech žít chtěli a i měli, nemohou na dostupné ubytování ve městech dosáhnout právě kvůli těmto regulacím. Platí základní ekonomická logika: pokud je bytů málo a poptávka vysoká, ceny rostou. Kvantita je lékem na dostupnější bydlení.
Schopnost a odvaha společnosti posouvat se vpřed je v tomto případě zásadní. My místo toho pozorujeme stagnaci a představy o tom, že když něco zůstane, tak to bude lepší. Přitom stagnace je předzvěstí úpadku.

Studenti brněnské architektury navrhli ideovou podobu protipovodňových opatření na severu Olomouce
Pláže na Lazcích, amfiteátr v Černovíře. Studenti navrhli proměnu okolí Moravy

Prezentoval jste projekt přeměny někdejší průmyslové lokality Špitálka v Brně na atraktivní obytnou čtvrť. Kladete v tomto projektu zásadní význam na udržitelnost. Co je na něm nejvíce udržitelné?
Udržitelnost je z našeho pohledu postavena na třech základních pilířích – environmentálním, společenském a ekonomickém. S ohledem na environmentální pilíř se mimo jiné bavíme například o zelených střechách, které vedle vytvoření nevšedního veřejného prostoru, povedou ke snížení tepelné zátěže lokality. Samozřejmostí pak je využití obnovitelných zdrojů energie. Pracujeme ale i s dalšími principy SMART lokality, které dokážou naplno využívat možnosti města a povedou tak ke snížení negativních vlivů výstavby čtvrti na životní prostředí.
V práci našeho ateliéru ale chápeme udržitelnost ve velmi širokém kontextu, a je tak pro nás stejně důležitý právě i ekonomický a společenský aspekt celého projektu. Jako udržitelné vnímám především to, že vrátíme život do ještě nedávno částečně vyloučené lokality města Brna. Atraktivní a kvalitní náplní místa, ale i dostatečnou velikostí projektu, jsme schopni zvrátit negativní trendy této části města do pozitivních.
Před třiceti lety jsme se podíleli na začátku transformace Smíchova v živou a prosperující čtvrť, před patnácti prostřednictvím Fora Karlín jsme stáli u proměny Karlína. Věřím, že brněnskou čtvrť Špitálka čeká stejná budoucnost jako tyto pražské čtvrti.

Architekt Adam Rujbr je mimo jiné autorem moderní novostavby II. interní kliniky ve Fakultní nemocnici Olomouc.
Architekt Rujbr chystá v Olomouci další stavby. Budova má pomáhat léčbě, říká

Historickou příležitostí pro urbanisty a architekty v Olomouci je proměna bývalého vojenského areálu ve Velkomoravské ulici na novou městskou čtvrť. Architekt Lukáš Grasse na konferenci představil základní teze. Je to velká výzva. Jak se vám záměr líbí?
Záměr, a především otevření této původně vojensko-industriální části města se mi nejenom líbí, ale považuji ho za klíčový pro oživení přiléhajícího pásu řeky Moravy. Prostřednictvím takto silné vize se podaří protáhnout širší centrum Olomouce jižním směrem, a především dojde k otočení a navrácení města ke své řece. Olomouc, stejně jako i další regionální centra, se od své řeky odvrátili jako by si neuvědomovaly potenciál a příležitost. Přitom voda může pozvednout kvalitu trávení života ve městech, vdechnout jim novou energii a třeba přinést i zajímavé možnosti trávení volného času.

Velké téma jsou umělecká díla ve veřejném prostoru. Ve srovnání s minulým stoletím (i když řada z nich byla méně kvalitních) jich ve městech v Česku vzniká nepoměrně méně, pokud se vůbec někde objeví. Olomouc v posledních letech oživuje tvorba mladého sochaře Jana Dostála. Vítáte takové instalace? Mohou i pod soukromým investorem vznikat kvalitní díla?
Nejenom že tyto instalace vítám, ale považuji je za přirozenou součást kvalitního veřejného prostor. Navíc je důležité si uvědomit, že kromě let komunistické éry, drtivá většina uměleckých děl i stovky let dozadu byla především soukromou iniciativou. Jsem rád, že se práce s uměním znovu stává samozřejmostí i pro soukromé investory.

Šantovka 2 jako městská čtvrť

Diskutovanou stavbou v Olomouci co do hmoty, umístění i designu byla v době výstavby Galerie Šantovka. Letos to bude 10 let, co byla dokončena. Obstojí i po letech? Z pohledu kvality architektury a urbanistického zásahu do širšího centra města?
Já věřím, že určitě ano. Už dnes se ukazuje, že projekt obstál a až překvapivě pomohl oživit tuto část širšího centra města. Je skvělé, že z dnešního pohledu se nejedná ani tak o významný projekt, jako především o přirozenou a živou část města.

Britský architekt Robert Bishop je autorem obchodního centra Šantovka v Olomouci, podílí se na projektu jeho dostavby i designu chystané výškové budovy Šantovka Tower
Architekt Bishop o podobě druhé Šantovky i věži: Zaslouží si dominantu

Podílíte se na přípravách Galerie Šantovka 2 (Ateliér A8000 pod vedením architekta Martina Krupauera figuruje v projektu jako spoluautor a generální projektant, pozn. red.). Lze již prozradit něco více k podobě a uspořádání? Pracuje projekt Šantovka 2 s korytem Mlýnského potoka? Bude Šantovka 2 více zelená a otevřená do okolního prostoru? Budou zde nejen obchody ale i kulturní scéna, hotel…?
Největší výzvou pro nás v projektu je pokračování a doplnění atmosféry i energie místa, kterou přinesla už Šantovka 1. Usilujeme o splynutí obou etap v jeden přirozený městský celek, jehož hlavní dominantou se stane právě Mlýnský potok, protože, jak už jsem uvedl výše, život u vody považujeme za součást kvalitního života ve městech.
Oproti Šantovce 1, která je jedním komplexním objektem, se stane Šantovka 2 pestrou městskou čtvrtí složenou z vícero objektů různých funkcí i velikostí. Tato čtvrť s živým parterem otevírajícím se jak do piazzetty, tak i na nábřeží, nabídne velké spektrum městských funkcí - od bydlení přes obchod a gastronomii až po multifunkční eventovou halu.

Rozpadající se tribuna u sokolovny u olomoucké tržnice mizí. Vlastník plánuje zásadní proměnu území, 26. května 2022
U sokolovny bourají starou tribunu. Developer Morávek tam chystá proměnu

Na realizaci stále čeká výšková budova Šantovka Tower, která má být součástí olomoucké čtvrti. Potřebuje toto území hanácké metropole více než sedmdesátimetrovou dominantu?
Města typu Olomouc dnes potřebují i pozitivně „zahustit“ pro udržení a zkvalitnění života v nich, ale především pro lepší dostupnost bydlení. To znamená vytvořit větší kapacitu především bydlení v širším centru města. A k tomu patří i využití výškového potenciálu města.

Vizualizace bytového komplexu Smetanka Park nedaleko olomouckého hlavního nádraží
U olomouckého nádraží vyroste Smetanka Park se stovkami bytů. Takto má vypadat

MARTIN KRUPAUER

Architekt a urbanista, spoluzakladatel ateliéru A8000. Studio se dnes řadí mezi největší a nejkomplexnější ateliéry v České republice s pobočkami v Českých Budějovicích, Praze a Brně. V roce 2020 ateliér získal ocenění titul Stavba roku za projekt Společenského centra Sedlčany a v roce 2022 čestné ocenění Finalista České ceny za architekturu za rekonstrukci pavilonu Z na Výstavišti České Budějovice. Mezi další výrazné realizace studia patří například architektonické řešení multifunkčního sálu Fórum Karlín v Praze.

Vedle architektury se Krupauer věnuje i tématu transformace a revitalizace brownfieldů. Spolupracoval s Jeanem Nouvelem na přeměně Smíchova, v současné době se podílí na transformaci brněnské čtvrti Špitálka a jeho tým také stojí za vítězným urbanistickým návrhem transformace okolí jezera Medard. Spoluvytvářel přeměnu Lipna nad Vltavou v horské středisko a své know-how z oblasti rozvoje destinací aktuálně uplatňuje na dalších projektech, ať už v Čechách nebo v kanadském Ingonishi. Současně Martin Krupauer vede tým, který připravuje výstavbu Vltavské filharmonie v Praze, první významné pražské kulturní stavby za posledních 100 let.