Novorozenecké oddělení ftaláty vytlačilo

Světlou výjimkou – a to i v evropském měřítku – je novorozenecké oddělení Fakultní nemocnice v Olomouci, kterému se již v roce 2005 podařilo najít alternativu pro pětadevadesát procent prostředků.

Z měkčeného PVC obsahujícího ftaláty jsou například plastové hadičky k infuzím, injekční stříkačky a jiné zdravotnické pomůcky. Tyto látky přitom mohou nepříznivě ovlivnit hormonální a reprodukční systém.

Nezanedbatelné jsou také jejich účinky na játra, ledviny, plíce a na srážlivost krve. „Podle odborníků ftaláty ovlivní zdraví člověka v případech, kdy je dlouhodobě a opakovaně vystaven jejich působení. Většiny pacientů se to tedy netýká,“ ubezpečoval mluvčí fakultní nemocnice Egon Havrlant.

Například na novorozeneckém oddělení fakultní nemocnice začali nahrazovat materiály z PVC jejich dražší alternativou bez obsahu ftalátů již od roku 2003. „Na jeho jednotce intenzivní péče jsou děti, které tam leží týdny i měsíce a přijímají nitrožilně výživu či výměnnou transfúzi, vystaveny působení ftalátů opravdu dlouhodobě, což je právě ten rizikový moment,“ uvedl Havrlant.

Od konce roku 2005 se na oddělení podařilo nahradit pětadevadesát procent prostředků z PVC. „To je v současnosti maximum, kterého lze dosáhnout, neboť u některých komponent zatím alternativy bez PVC neexistují,“ poznamenal mluvčí olomoucké fakultní nemocnice.
V Evropě zatím patří olomoucké novorozenecké oddělení k ojedinělým případům.

Stejnou cestou v boji s ftaláty se prozatím vydalo jen jedno zdravotnické zařízení pro nejmenší děti ve Vídni. „Novorozenecké oddělení loni za tento projekt získalo prestižní cenu na evropské konferenci CleanMed Europe ve švédském Stockholmu,“ připomněl Havrlant.

Například na transfúzním oddělení největší nemocnice v kraji při některých odběrech jednotlivých složek krve (plazma, destičky – odběr trvá 45 až 120 minut a zbytek krve se vrací zpět do těla dárce) používají zdravotníci podle Havrlanta odběrové vaky s nižším obsahem ftalátů.

I v Evropě jsou tyto iniciativy teprve v začátcích a EU dosud zakázala používání ftalátů jen při výrobě hraček a kosmetiky, najít alternativu ve zdravotnictví zatím jen doporučuje.

„Snažíme se o to, ale jsme samozřejmě limitováni i finančními možnostmi, protože alternativní materiály jsou dražší minimálně o čtvrtinu celkové ceny, což ve velkých objemech znamená významné navýšení nákladů,“ dodal Havrlant.

Také ostatní zdravotnická zařízení v regionu se potýkají s ftaláty v PVC. „Používáme je, ale jejich podíl neznám. Každopádně všechny námi využívané zdravotnické prostředky jsou v souladu s platnou legislativou a s atestem,“ reagoval Tomáš Želazko, mluvčí společnosti Agel, která provozuje nemocnici v Šumperku a přes dceřinou firmu Středomoravská nemocniční nemocnice v Prostějově, Šternberku a Přerově.