František Řehák spojil svůj umělecký život s olomouckým divadlem, kde ztvárnil více než 150 rolí, mimo jiné v inscenacích Hamlet, Jindřich IV., Král Lear, Večer tříkrálový, Smrt obchodního cestujícího, Maryša nebo Zdravý nemocný.

„Divadelní život Františka Řeháka je neodmyslitelně spjat s divadelním životem celé Olomouce. A přestože už uplynulo mnoho let od poslední Františkovy role na olomouckém jevišti, jeho publikum i jeho divadlo nikdy nezapomene,“ ohlížel se s respektem a úctou někdejší ředitel Moravského divadla Olomouc Pavel Hekela v létě 2017, kdy umělec zemřel ve věku 93 let.

Slavné role Františka Řeháka v olomouckém divadle si můžete připomenout v GALERII zde

K divadlu přivedli Františka Řeháka rodiče. Působil jako ochotník v Divadelní jednotě Jirásek a Studiu mladých. Po válce odmítl nabídku Jihočeského divadla v Českých Budějovicích a stal se zakládajícím členem Středočeského divadla Mladá Boleslav.

V roce 1948 pak získal stálé angažmá právě v Městském divadle v Olomouci. Jeho první rolí v divadle, s kterým spojil svůj umělecký život, byl Josef Václav Frič v inscenaci hry Miloše Václava Kratochvíla České jaro.

V Olomouci s Budínovou a Rackem

V roce 1951 Řehák přijal angažmá v divadle v tehdejším Gottwaldově, aby se o osm let později znovu vrátil do Olomouce, již do Divadla Oldřicha Stibora.

„K návratu jej přemluvil tehdejší šéf olomoucké činohry Karel Novák, který mu nejprve nabídl hostování v inscenaci Bílá nemoc, kde Řehák ztvárnil postavu Maršála," připomněl někdejší mluvčí olomouckého divadla David Kresta.

Při svém druhém angažmá v Olomouci se Řehák setkával na jevišti se Slávkou Budínovou, Iljou Rackem a dalšími.

Zlomová pro umělce byla role Smrťáka v inscenaci Topolovy hry Konec masopustu, s premiérou v dubnu roku 1963, díky níž se setkal s režisérem Otomarem Krejčou a posléze získal angažmá v pražském Divadle za branou. Tam ztvárnil mimo jiné Čebutykina v inscenaci Čechovových Tří sester nebo postavu Otce v Topolově Slavíkovi k večeři.

Menzlův herec a odmítnutí Anticharty

František Řehák však zastal i výrazné role ve slavných filmech. Jako filmový herec debutoval František Řehák ve snímku Karla Zemana Vynález zkázy, do popředí se pak dostal díky spolupráci s režisérem Jiřím Menzelem, který jej obsadil do filmů Rozmarné léto, Skřivánci na niti, Na samotě u lesa, Postřižiny či naposledy Obsluhoval jsem anglického krále.

Další návrat do olomouckého divadla zažil František Řehák v roce 1967. V 70. letech, v období normalizace, byl vyloučený z komunistické strany a kvůli tomu, že odmítl podepsat Antichartu. Následky byly kruté - několikaletý zákaz práce v rádiu a televizi.

S dlouholetým členem olomoucké činohry, filmovým, televizním a divadelním hercem Františkem Řehákem se v úterý loučili jeho nejbližší a přátelé v obřadní síni olomouckého krematoria.
Lidé se v Olomouci rozloučili s hercem Františkem Řehákem

V roce 1988 odešel František Řehák do penze, jeho poslední rolí ve stálém olomouckém angažmá byl soudce Auborn v inscenaci Smrt v zahradě Girardinů. Naposledy se na olomouckém jevišti představil v roce 1997 jako Dubský v inscenaci Naši furianti. V roce 2000 byl uveden mezi emeritní členy Moravského divadla Olomouc.

František Řehák získal v roce 1998 Cenu města Olomouce za celoživotní umělecký přínos. Zemřel v červnu 2017 v Olomouci, bylo mu 93 let.