„Ve středu bychom měli v plumlovské přehradě odlovit poslední ryby,“ nechal se slyšet.

Rybáři musejí spěchat, protože kvůli vedrům ubývá ve vodě kyslík a rybám hrozí zadušení.

V úterý ráno lovila rybářské četa v jezírku vedle laguny. Vydala jen tři vany ryb.

„Nejvíc bylo cejnů, pak jsme chytili i pár candátů, úhořů, jednoho kapra a štiku,“ zmínil se Krechler.

Zaměstnanci Povodí krátce vyjeli s lodí a agregátem i na hladinu rozlehlé laguny U Valáška.

„Chytili jsme stejné ryby jako vedle a navíc jednoho malého sumce,“ sdělil Krechler. Podotkl, že laguna byla pro odlov za pomoci elektrického proudu stále příliš hluboká.

Před polednem už však přijel na místo jeřáb, za ním dorazila avie s hadicemi na korbě. Řidič však při manévru, kdy se chtěl dostat co nejblíže k vodě, zapadl v hlubokém bahně. Z něho mu pomohl právě jeřábník.

„Pak dorazila Tatra s čerpadlem. Protože jsou břehy laguny svažité a stroj musí stát rovně, vybudovali jsme tam pro něj plošinu,“ popsal Krechler.

Laguna U Valáška má na některých místech i více než dva metry vody. Čerpadlo ze Sigmy, které váží necelé tři tuny, z ní začalo odpoledne odsávat osmnáct set kubíků za hodinu.

„Hned ve středu nad ránem se pustíme do slovování ryb. Byl bych rád, kdybychom už před osmou hodinou se záchrannými odlovy ryb v plumlovské přehradě skončili,“ řekl Krechler.

Metrákový sumec? Asi ne

Rybáři v laguně pozorovali velké tolstolobiky. Některé, dvacetikilogramové kusy se jim podařilo chytit při předchozích odlovech.

„Tyto býložravé ryby byly spolu s dvěma dvoumetrovými sumci zatím našimi největšími úlovky v plumlovské přehradě,“ poznamenal Krechler.

Tak velkou rybu profesionálové z Povodí Moravy do odchytového podběráku nedostali.

„Vidíte, jak stojí omráčená elektrickým proudem u hladiny. Přitáhnete ji tyčí a rukama zvednete do lodi,“ popsal šéf rybolovné čety. Nemyslí si, že na dně laguny leží metrákový sumec.

„Na plumlovské přehradě je vidět, že zde byl silný rybářský tlak. Ryb je zde celkem málo a povětšinou nejsou nijak velké,“ argumentoval.

Od úterý platí na plumlovské přehradě zákaz sportovního rybolovu.

„Sebrali mi možnost chytat. Nelíbí se mi to,“ rozčiloval se včera u laguny muž v modrém tričku. Vadí mu, že revír zavřou kvůli bagrování dna na zhruba půl roku.

„To bagrování bahna stejně napomůže rozvoji sinic. Odkryjí se totiž ty, co leží vespod v nánosech. Těžbu dělají zbytečně,“ poznamenal.

Sinice přijdou o část živin

To, že bude po těžbě sedimentů nutné vodu v nádrži po několik roků ošetřovat chemikáliemi omezujícími rozvoj sinic, před časem potvrdil Blahoslav Maršálek, brněnský specialista na cyanobakterie.

Povodí Moravy však ubezpečuje, že vybagrovaná přehrada pojme víc přívalových vod. Sinice kvůli těžbě nánosů přijdou o část živin, a to i díky chystanému ozdravění Podhradského rybníka.

Starostové okolních obcí se pak těší, čistější voda v nádrži přiláká na pláže davy rekreantů. Ti podle nich začnou, stejně jako kdysi, plnit obecní kasy.

Těžba sedimentů v plumlovské přehradě přijde státní pokladnu na 133 milionů korun. Akce začne brzy po dokončení odlovů. Bahno skončí na polích blízkého kamenitého Záhoří.

Už příští rok má být plumlovská přehrada plná vody. Jaké v ní budou ryby, to záleží na dohodě rybářů a ministerstva zemědělství.

„Možná bude ve vodě méně kaprovitých ryb. Ty totiž podle odborníků víří nánosy a přispívají k rozvoji vodního květu,“ zamyslel se Pavel Müller, jednatel prostějovských rybářů.