Někdejší hlavní protagonisté sametové revoluce z olomoucké univerzity se ve středu po létech setkali na její půdě.

Číše červeného vína na stole zasedací místnosti rektorátu Univerzity Palackého čekaly na třiadvacet někdejších studentů. Ti převzali z rukou rektora Lubomíra Dvořáka pamětní medaili za zásluhu o demokratizaci akademického života.

„Patří se poděkovat i všem nepřítomným, kteří s námi byli v revoluční době a stali se bezejmennými. A také těm pedagogům, kteří nám pomáhali od samého začátku v době, kdy se nám tento podnik jevil jako značně rizikový. Přitom za sebou měli již jednu trpkou zkušenost,“ řekl jeden z aktérů studentské stávky Václav Chýlek v narážce na osmašedesátý rok.

„Přesto se nepoučili. Toto je jeden z mála případů, kdy nepoučitelnost je dobrou mravní vlastností,“ dodal Chýlek.

Studentští vůdci pak předali pedagogům certifikát „za mimořádnou pomoc v průběhu destrukce socialistického zřízení“, jak jinak než v mírně recesistickém duchu.

„Jedná se o certifikát profesionálního revolucionáře s nárokem na cokoliv,“ vysvětlil Martin Štajner, který diplomy předával.

Prvním takto oceněným ze sboru sedmi pedagogů byl profesor Josef Jařab, hlavní autorita revolučního dění v Olomouci.

„Chtěl jsem vám dát podobnou medaili rok poté, co jsme revoluci udělali. Někteří mi však vzkázali, že jim byla ukradena. Tak vám přeji, ať vám není ukradená,“ řekl profesor bývalým studentům.

Program pak pokračoval v ryze neformálním prostředí. Na společné zážitky z hektické revoluční doby mohli někdejší studenti i pedagogové zavzpomínat v Hospodě u Muzea neboli Ponorce.