Ne všechny samosprávy na Olomoucku na lákavé nabídky investorů do větrníků však slyší - například v Luké „vyběhli“ už s několika z nich. Tvrdí, že nedotčená krajina Drahanské vrchoviny je jim cennější. I tak v Olomouckém kraji vloni vzrostla výroba elektřiny z větru o 92 procenta.

„Montovat budeme postupně všech devět větrných elektráren. Předpokládáme, že hotovo by mělo být do konce června, kdy bychom mohli začít dodávat elektřinu do sítě,“ uvedl Jiří Přikryl z brněnské společnosti Ventureal, která přípravu a výstavbu větrného parku zajišťuje. Původně chtěli elektrárnu vybudovat již v loňském roce, ale narazili na problémy s dodávkou zařízení a nepřízeň počasí v zimních měsících.

Rozměrné části sto pět metrů vysoké věže a listy rotoru naváží dopravce k Horní Loděnici a Lipině v noci, kdy je menší provoz. Během dne věže firma kompletuje a upevňuje listy. „Konkrétně dnes montujeme listy na první elektrárnu,“ popisoval včera Přikryl. Jde o investici za třičtvrtě miliardy korun, která je počtem dvoumegawattových větrníků doposud největším budovaným větrným parkem v Olomouckém kraji.

Právě rozměrnost větrného parku a blízkost rekreační oblasti narazila na odpor některých místních, hlavně rekreantů. V Těšíkově sepsali petici. Poukazovali nejen na zásah do krajiny, ale i na zdravotní riziko spojené s dlouhodobým působením infrazvuku elektráren.

Podle investora však projekt posuzovali kompetentní instituce včetně osob autorizovaných v oblasti hluku a životního prostředí, včetně hygieny. Žádná rizika vytýkaná kritiky nepotvrdili.

Projekt větrného parku se nelíbil ani v nedalekém Šternberku. „Je to věcí tamních obcí. Každopádně zejména z hlediska dopadu na krajinu a blízkost přírodního parku Sovinecko se větrný park do této lokality nehodí,“ shrnula postoj radnice mluvčí Irena Černocká. Právě Šternberští tehdy vyzvali kraj, aby zpracoval studii, která by budování větrných elektráren v regionu regulovala.

Naopak chudé obce v bývalých Sudetech přivítaly, že jim projekt, který podle nich krajinu v těchto končinách nijak nedeformuje, přinese potřebné peníze. Na katastru Horní Loděnice bude stát šest větrníků a obec bude mít významný finanční příspěvek. Kolem půl milionu korun ročně.

ČTĚTE TAKÉ:Produkce elektřiny z větru v našem kraji roste

Lidé v Luké říkájí: Na monstra se dívat nechceme

„To je obrovský přínos. Neměli jsme možnost dosáhnout na dotace, protože nejsme schopni projekty dofinancovat z vlastních zdrojů. Ze čtyřmilionového rozpočtu jsme na investice stěží vyšetřili tři sta tisíc korun,“ popisoval starosta Horní Loděnice Gustav Repaň.

„Teď se můžeme pustit do rekonstrukce vytápění v mateřské škole, opravy božích muk a komunikací,“ vypočítával. „Že se technologie v krajině někomu nelíbí? Je to věc názoru, jiným se zase líbí. A já jsme přesvědčen, že v této lokalitě neznamená žádný negativní zásah,“ informoval Repaň.