Vedení Muzea umění proto nakonec soutěž nevypsalo a na základě jiné zákonné normy oslovilo dvě projekční kanceláře, aby návrh zpracovaly. Na stole budou v září.

„Soutěž by jistě byla nejreprezentativnějším řešením. ČKA však požadovala nedodržení zákona o veřejných zakázkách, což je samozřejmě nepřípustné. Přimělo nás to k tomu, abychom hledali jinou, opět zákonnou formu, k získání výchozí architektonické studie – zakázku malého rozsahu vybraným projektantům. Důležité je i to, že nedojde k prodlení. Čas nás tlačí,“ reagoval ředitel Muzea umění Pavel Zatloukal.

Podle něj uskutečnění projektu Středoevropského fora Olomouc, který je závislý na získání dotace z Evropské unie, ohrožen není. „To v žádném případě,“ ujistil Zatloukal.

Proč se soutěžní klání neuskuteční? Vše ztroskotalo, zjednodušeně řečeno, na penězích. Česká komora architektů napadla zadání soutěže o návrh podoby Středoevropského fora – ambiciózní investice do moderního badatelského a kulturního stánku, který nabídne evropskou výtvarnou kulturu od roku 1945 a konfrontaci děl z obou stran železné opony.

Muzeum umění totiž trvalo na tom, že vyplatí odměnu jen vítězi veřejné zakázky. Komora však chtěla, aby peníze získali i další účastníci soutěže.

„Citované ustanovení umožňuje souběžně udělit ceny a odměny těm, kterým není zakázka zadána, ale byli v soutěži oceněni, přičemž v případě vítěze soutěže umožňuje kompenzaci ceny formou zápočtu honorářem,“ poukazoval ve stanovisku předseda ČKA Dalibor Borák.

Podle něj olomoucký projekt znamená možnost uskutečnit jeden z největších soudobých architektonických počinů v prostředí českých historických měst.

„Je tedy na pováženou a s podivem, že zadavatel, kterému by měly být taje profese architektů a urbanistů známy, popírá svým postupem základní předpoklady pro možnost řádného a kvalitního profesního výkonu. Rozsah úkolu vyžaduje mimořádnou míru tvůrčího úsilí architektů, jemuž se cenami a odměnami dostává i tak pouhých drobků a většina odvedené práce zůstane bez odměny,“ uvedl.

Muzeum umění spolu s ministerstvem kultury s architekty jednalo. Ve sporu nad různým výkladem zákona o veřejných zakázkách se však neshodli.

„Nebylo to možné. Na rozdíl od tvrzení ČKA jsou právníci ministerstva kultury přesvědčeni, že jejich požadavek odporuje zákonu. Nakonec jsme se dozvěděli, že proti těm soutěžícím, případně porotcům, kteří jsou členy komory architektů, užijí v případě, že se soutěže zúčastní, kárné opatření. To jsme opravdu nechtěli dopustit,“ vysvětlil Zatloukal, proč se nakonec rozhodli udělit zakázku vybraným projektantům.

Formu zadání menší, takzvané podlimitní zakázky do určité sumy umožňuje legislativa. „Architekti na návrhu usilovně pracují. Už jsem viděl náčrty a věřím, že to, co budeme mít koncem srpna až počátkem září v rukou, bude to nejlepší možné. Bohužel je pryč prestižní stránka – na soutěž se chystaly desítky, možná stovky architektů,“ poznamenal ředitel Zatloukal.

Muzeum umění oslovilo architekty, s nimiž spolupracovalo již v minulosti – Michala Sborwitze, který nejen v 90. letech projektoval úpravy muzejní budovy, ale připravil také ověřovací studii pro projekt Středoevropského fora, a dále Jana Šépku, jednoho z týmu architektů, kteří navrhli podobu Arcidiecézního muzea v Olomouci.

Jak komentuje další postup Muzea umění ČKA? „Je nám líto, že kvalita architektury je až na druhém místě. Je to ke škodě celého projektu. Investice je to obrovská a snahou by mělo být získat nejkvalitnější návrh. Architektonickou soutěž preferujeme proto, že je netransparentnější a najde se v ní skutečně ten nejkvalitnější návrh,“ uvedla mluvčí ČKA Markéta Pražanová.

Ředitel Zatloukal však kontroval s tím, že muzeum je státní příspěvková organizace a především musí dodržovat zákony.

„Názory a požadavky kohokoliv jiného, tedy i ČKA, jsou druhořadé. Tvrdí, že jí jde o kvalitu architektury, ve skutečnosti věc ztroskotala na jejich požadavku na nezákonné vyplácení cen a odměn,“ uzavřel Zatloukal.

Středoevropské forum, pokud se podaří získat půlmiliardovou dotaci, nabídne veřejnosti evropskou výtvarnou kulturu od roku 1945 a konfrontaci děl z obou stran železné opony.

Mělo by se stát mezinárodním badatelským centrem, v němž vznikne také divadelní prostor a filmový sál či depozitář. Nový kulturní a vědecký stánek v Denisově ulici by mohl první návštěvníky přivítat na konci roku 2013.