„Do útoku! Zvítězíme!“ Vojáci křičí stejně jako před čtyřiašedesáti lety. Německy, rusky, česky. Vzduchem létají kulky, kolem se valí oblaka dýmu. Pot, krev, ranění i mrtví, vítězové i poražení. I tak nějak mohlo vypadat osvobozování Olomouce v květnu 1945.

„Je v tom hrozné horko!“ křičí po skončení boje Honza Klačka, který má na sobě propocenou uniformu sovětského vojáka. „Němci jsou na tom hůř, mají hodně pevné obleky, proto většinou útočí právě ruská strana,“ popisuje se smíchem.

O vojenskou historii s zabývá již sedmým rokem. V Křelově byl i se svým desetiletým synem Matějem, který kráčí v otcových šlépějích a na rukávu uniformy hrdě nese červený kříž.

O tom, že uniforma není jen pro „chlapy“, přesvědčilo diváky hned několik zástupkyń něžného pohlaví, které v Křelově také bojovaly jako o život.