Do TOP 50 byla jako špičkový zástupce svého oboru vybrána přednostka Oční kliniky FN Klára Marešová, kardiolog Miloš Táborský, který vede I. interní kliniku – kardiologickou FN a Ján Praško Pavlov, jenž je mimo jiné zástupcem přednostky pro výuku na Klinice psychiatrie FN.

Dalšími dvěma elitními českými lékaři ve výběru Forbesu jsou absolventi Lékařské fakulty UP: plastický chirurg Bohdan Pomahač působící na Yale University a oční chirurg a primář oční kliniky Gemini Pavel Stodůlka.

Kompletní žebříček Nejlepší lékaři Česka 2024 je k nahlédnutí zde.

MUDr. Klára Marešová, Ph.D., FEBO

(Oční klinika FN Olomouc)

MUDr. Klára Marešová, Ph.D., FEBO (Oční klinika FN Olomouc)MUDr. Klára Marešová, Ph.D., FEBO (Oční klinika FN Olomouc)Zdroj: FN OlomoucKlára Marešová se narodila v roce 1966 v Brně, kde vystudovala gymnázium. Po jeho absolvování studovala na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (LF UP), studium úspěšně ukončila v roce 1990. Následně pracovala jako odborná asistentka na Katedře anatomie LF UP, sekundární lékařka Očního oddělení Nemocnice Kroměříž a od roku 1998 na Oční klinice LF UP a FN Olomouc nejprve jako odborná asistentka, poté zástupkyně přednosty pro LP a od roku 2019 jako pověřená přednostka kliniky.

Je autorkou 19 odborných publikací (12 jako hlavní autorka a 7 jako spoluautorka) a více než dvou stovek odborných přednášek. Je předsedkyní České oftalmologické společnosti a členkou dalších odborných společností. Její specializací je chirurgie šedého a zeleného zákalu, plastické operace, glaukom a ultrazvuk. Je vdaná a žije v Olomouci.

Jak vnímáte toto a podobná ocenění?
Jsem tím samozřejmě potěšena, i když na druhou stranu si uvědomuji, jak je takový výběr těžký a individuální. Určitě by do TOP 50 patřila spousta odborníků z našeho oboru a někteří rozhodně přede mnou. Proto to zároveň přijímám s velkou pokorou.

Jak byste v podobné anketě vybírala vy, kdybyste tím byla pověřena?
Určitě bych se na to dívala stejným pohledem, jako kdybych v případě potřeby vybírala lékaře pro sebe nebo své blízké. V takové situaci bych rozhodně chtěla někoho, kdo se neustále vzdělává, aby využíval moderní metody léčby. A zároveň používá zdravý selský rozum, díky němuž respektuje individualitu pacienta. To je velmi důležité, protože i dva pacienti se stejnou diagnózou jsou zcela různé případy a je třeba k nim přistupovat individuálně. A určitě bych chtěla, aby měl rád lidi, s pacienty zacházel vlídně a uměl jim vše pěkně vysvětlit. Považuji to za stejně důležité jako to, jestli je takový odborník třeba skvělým operatérem. Velmi trefně to postihují motta Univerzity Palackého „Rozumem a srdcem“ i naší nemocnice „Profesionalita a lidský přístup“.

Jak jste se dostala k medicíně a svému oboru?
Studium medicíny mi vybrala hlavně rodina, přece jen v osmnácti letech je to pro velmi mladého člověka dost obtížná životní volba. Ve svém blízkém okolí jsem měla řadu lékařů, medicíně se věnovali táta, babička i děda. Už během studia jsem se rozhlížela po další specializaci a tady mě ovlivnil dědeček (prof. MUDr. Jan Vanýsek, DrSc.), sám oftalmolog a velká vůdčí osobnost, děkan lékařské fakulty a rektor univerzity v Brně. Jeho vliv nakonec zvítězil nad babičkou, jejíž pediatrie byla také ve hře (úsměv).

Kam podle vás směřuje váš obor oftalmologie?
Zcela jistě k zobrazovacím technikám, protože v oku se dá vše velmi přesně měřit a zobrazovat. Velkou roli v něm určitě bude hrát umělá inteligence, k níž se ovšem podle mě musí v celé medicíně přistupovat velmi opatrně - právě proto, aby z ní nevymizela ona klíčová lidskost a laskavost. A když vezmu mé osobní zaměření, jímž je léčba glaukomu, tedy zeleného zákalu, tak tady stále větší úlohu přebírají implantáty, díky nimž můžeme úspěšně léčit i případy, které by ještě nedávno byly zcela neléčitelné.

Pozemek po zbourané historické budově "Franz Josef" - místo pro nový superpavilon v olomoucké fakultní nemocnici, 1. ledna 2023
Fakultka už hledá stavitele superpavilonu za miliardy. Jak dlouho se má budovat

prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA

(I. interní klinika - kardiologická FN Olomouc)

prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA (I. interní kliniky - kardiologická FN Olomouc)prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA (I. interní kliniky - kardiologická FN Olomouc)Zdroj: FN OlomoucMiloš Táborský se narodil v roce 1962 v západočeské Sušici. Vystudoval gymnázium ve Strakonicích a 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení studí absolvoval dlouhodobou stáž na I. interní klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze pod vedením profesora Václava Kordače, prošel zahraničními stážemi v Německu a USA. Po složení atestace z vnitřního lékařství se mu stala osudnou kardiologie, resp. arytmologie v pražské Nemocnici Na Homolce. V roce 2008 se stal docentem na LF Masarykovy univerzity v Brně a v roce 2009 přednostou I. interní kliniky - kardiologické Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde působí dosud. Dřívější předseda a místopředseda výboru České kardiologické společnosti dnes působí ve funkci specializovaného odborníka výboru.

Mezi jeho největší profesní úspěchy patří zavedení srdeční resynchronizační léčby v ČR, je autorem řady odborných prací a také učebnic. Profesor Táborský je průkopníkem telemedicíny v ČR, jejímž cílem je zlepšit prognózu a snížit počet nutných hospitalizací pacienta pro základní diagnózu. Žije ve Slavkově u Brna, kromě kardiologie je jeho velkým koníčkem architektura, ale i vinařství a gastronomie.

Jak vnímáte toto a podobná ocenění?
Jsem za to vděčný a vnímám to především jako ocenění celého týmu Kardiovaskulárního centra FN Olomouc. Je to o to cennější, že se jedná o nezávislé hodnocení, které nereflektuje zájmy jedinců ani skupin. Jasně si uvědomuji, že síla je v týmu a v naší nemocnici máme tu výhodu, že se nám v posledních deseti letech podařilo vytvořit extrémně dobrý tým pracovitých a kultivovaných jedinců.

Proč jste si vybral právě svůj obor a co vás na něm nejvíc přitahuje?
Upřímně kardiologie mi byla jako obor přidělena a bylo to nejlepší rozhodnutí v mém životě! Dynamický rozvoj, technologický pokrok, skutečně kurativní řešení diagnóz, které by před dvaceti lety nepřipadaly vůbec v úvahu, spolu s výukou mladých kardiologů, vědou a výzkumem jsou hlavními motivačními prvky pro kontinuitu v oboru. Kardiologie je prostě moje „láska na celý život“…

Jak se podle vás bude váš obor dále vyvíjet a v čem se nejvíce v dohledné době posune?
Určitě směrem aplikace genetiky, moderních zobrazovacích metod, AI a obecně digitalizace ve smyslu individualizované medicíny „šité“ na konkrétní fenotyp pacienta.

Fakultní nemocnice Olomouc otevřela Centrum zdraví a prevence, 5. prosince 2023
Fakultka otevřela Centrum zdraví a prevence, s první psychosomatickou ambulancí

prof. MUDr. Ján Praško Pavlov, CSc.

(Klinika psychiatrie FN Olomouc)

prof. MUDr. Ján Praško Pavlov, CSc. (Klinika psychiatrie FN Olomouc)prof. MUDr. Ján Praško Pavlov, CSc. (Klinika psychiatrie FN Olomouc)Zdroj: FN OlomoucJán Praško Pavlov se od roku 1985 věnuje výzkumné činnosti v oboru psychiatrie. Jeho práce se zaměřuje na různé aspekty psychických poruch včetně studia cirkadiánních rytmů, léčby afektivních poruch, etiologie a léčby deliria tremens, psychoterapie, socioterapie a farmakoterapie u depresivních poruch, sociální fobie, panické poruchy a fototerapie u depresivních poruch. V posledních 12 letech se jeho tým zabývá především výzkumem sebestigmatizace, poruch spánku, psychoterapie u úzkostných poruch, obsedantně kompulzivní poruchy a hraniční poruchy osobnosti. Zavedl u nás fototerapii a kognitivně behaviorální terapii, nyní rozvíjí on-line psychoedukační programu pro psychické poruchy.

Je autorem více než 80 monografií, které se týkají psychoterapie a psychických poruch. Mezi jeho nejznámější publikace patří Fototerapie a cirkadiánní rytmy u depresivních poruch, Úzkostné poruchy, KBT přístupy v léčbě psychických poruch, Obsedantně kompulzivní porucha a Poruchy osobnosti. V posledních třech letech je také členem Komise po psychoterapii při MZ ČR a rok také členem Mezirezortní komise pro psychoterapii při Radě vlády. Jeho výzkumná činnost je uznávána na mezinárodní úrovni, což dokládá jeho 389 záznamů na Web of Science a H-index 29.

Od roku 1990 vede psychoterapeutické výcviky v ČR a od roku 1994 supervize. V posledních 15 letech se zaměřuje na výcviky v kognitivně behaviorální terapii v Evropě. Vychoval stovky psychoterapeutů. Je šéfredaktorem časopisu Psychiatrie pro praxi a členem redakčních rad několika časopisů. Je dlouholetým členem výborů několika profesních společností včetně České psychoterapeutické společnosti (po druhé volební období předsedou), České společnosti pro kognitivně behaviorální terapii a České psychiatrické společnosti. Organizoval řadu konferencí v České republice a mezinárodně, včetně Evropské konference KBT.

Jak vnímáte toto a podobná ocenění?
Když jsem se dozvěděl o ocenění od Forbes, velmi mě to potěšilo. Klíč k výběru neznám. Napadá mě, že to mohlo být proto, že mám poměrně široký záběr od klinické práce s pacienty, přes publikování vědeckých prací a knih pro pacienty a vytváření internetových programů až po výuku psychiatrie a psychoterapie a supervizi. Je to pro mě určité potvrzení toho, že moje práce má dopad. Na druhou stranu však pro mě ocenění a žebříčky nejsou až tak důležité, i když potěší. To, o co se nejvíce snažím, je pomáhat lidem. Uměl bych si na špici tohoto žebříčku představit řadu kolegů, o kterých si myslím, že jsou to velmi dobří psychiatři.

Proč jste si vybral právě svůj obor a co vás na něm nejvíc přitahuje?
Když jsem byl mladý, přitahovala mě lidská mysl a její komplexita. Hodně jsem četl a zajímala mě hlavně díla, která zobrazovala lidskou duši, její konflikty, boje i radosti. Tento zájem mě vedl k volbě psychiatrie. Už v době studia jsem se zajímal o psychoterapii. Chodil jsem na stáže do denního psychoterapeutického sanatoria na Horní Palatu a na oddělení k Apolináři, kde jsem měl mnoho příležitostí vidět kvalitní a rozmanitou psychoterapeutickou práci. Jsem vděčný svým učitelům, kteří mě vedli k lásce k lidem a citlivé práci. Byl jsem také studentskou vědeckou sílou na psychiatrické klinice, kde jsem se zajímal o psychopatologii a genetiku v psychiatrii. Co mě na psychiatrii nejvíce přitahuje, je možnost pomoci lidem zlepšit jejich psychické zdraví, naučit je řešit intrapsychické konflikty, zvládat problémy, a tím i zvyšovat kvalitu života. Každý pacient je jedinečný, zajímavý a mnohovrstevný, což přináší nekonečnou variabilitu a výzvy.

Jak se podle vás bude váš obor dále vyvíjet a v čem se nejvíce v dohledné době posune?
Věřím, že psychiatrie se bude dále vyvíjet s pokrokem v neurovědách, technologii, ale také v psychologii. Personalizovaná medicína, genetika a digitální zdravotnictví budou hrát stále větší roli. Dohledně se očekává posun k časnému zjištění a prevenci psychických poruch. Budoucí vývoj oboru vidím také v rozvoji psychoterapie, svépomocných aktivit, destigmatizaci, integraci kvalitních psychoterapeutických přístupů různých směrů, digitálních psychoterapeutických programech, větším a komplexnějším zapojení virtuální reality a umělé inteligence do psychoterapie.

Zdroj rozhovorů a medailonků: Fakultní nemocnice Olomouc