Podle TIC, na kterou se obrátili někteří místní lidé, vedení obce postupovalo nesprávně a nehospodárně nakládalo s majetkem obce. Starosta Zdeněk Vrána kritiku odmítá. Podezření šetřila přerovská policie, avšak případ odložila.

O co v případu jde? V roce 2003 vypsala obec soutěž na veřejnou zakázku „Protierozní ochrana Horní Moštěnice v lokalitě Čupy a Šafránice“ a uzavřela smlouvu s firmou Rovina. Na investiční akci dostala vesnice dotaci 3,8 milionu korun od Státního fondu životního prostředí ČR.

„Kontrolní výbor zastupitelstva zjistil, že došlo k fakturaci neprovedených prací ve výši zhruba jednoho milionu korun,“ uvedli pracovníci TIC. To prý potvrdil i znalecký posudek ze srpna 2006.

Vedení obce ale závěry zpochybnilo s tím, že byly provedeny tzv. vícepráce. Ty ale podle některých členů kontrolního výboru a některých zastupitelů obce nebyly věrohodně doloženy.

Peníze za nic?


TIC proto v dopise adresovaném vedení obce poukázala na znění smlouvy, kterou byla možnost změny předmětu a sjednané ceny díla připuštěna pouze za situace, kdy byly tzv. vícepráce písemně vyžádány objednatelem a byl ohledně nich uzavřen mezi smluvními stranami písemný dodatek ke smlouvě.

„Z dostupné dokumentace stavu věci je však evidentní, že výše popsané podmínky splněny nebyly,“ napsalo vedení TIC. Za nejzávažnější má TIC zjištění, že podle kontrolního výboru zastupitelstva obce nebyla na některých stavebních objektech realizována úprava polní cesty, která by odpovídala projektové dokumentaci a jejímu dodatku.

„Přesto však byla vyfakturována a uhrazena. Toto stanovisko potvrzuje i znalecký posudek, rovněž pak vyjádření Agentury ochrany přírody a krajiny ČR,“ uvedla TIC. Poukázala na to, že nebyl uzavřen dodatek ke smlouvě, který by zohlednil změnu řešení úpravy cesty, ale místo toho byla obcí uhrazena částka, kterou zhotovitel za neprovedené práce na stavebních objektech požadoval.

Případem se zabývala přerovská policie. Podezření ze spáchání trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci veřejného činitele se nepotvrdilo a policie kauzu uzavřela.

„Podnět se týkal proplacení faktur za neodborně provedené meliorační práce na pozemcích obce a na základě vypracovaného znaleckého posudku byl případ odložen,“ popisovala policejní mluvčí Sedláčková.

Proti závěru policie si místní podali stížnost. „Státní zastupitelství v Přerově neshledalo v postupu policie pochybení a stížnost zamítlo,“ dodala Sedláčková.

Starosta: Vše je v pořádku


Členové kontrolního výboru zastupitelstva se proto vloni obrátili s podnětem na Státní fond životního prostředí, který na protierozní opatření poskytl dotaci, aby nechal její využití přezkoumat.

„Je to šlendrián. Nehodláme se smířit s tím, že je všechno v pořádku. Zaplatit někomu cestu, která se v terénu vůbec nenachází? To nemá obdoby. Věříme, že Státní fond životního prostředí vše poctivě prověří. Jinak na ně podáme trestní oznámení,“ uvedl Karel Dohnal z kontrolního výboru.

„Podezření prošetřovala policie, zabýval se tím znalec i Státní fond životního prostředí. Kontroly proběhly a nikdo nezjistil, že by obec byla nějak poškozena,“ uzavřel starosta Zdeněk Vrána.

Nejčastěji se prý korumpuje v obecních samosprávách


Olomouc - Hospodaření s veřejnými financemi v menších obcích je podle neziskové organizace Transparency International - Česká republika (TIC) problém. Poslední zveřejněná zpráva o práci její právní kanceláře a protikorupční lince ukazuje, že právě na úrovni obecních samospráv dochází ke korupci nejčastěji.

Podle Martina Lachmanna z právního protikorupčního poradenského střediska přibývá i podnětů ze střední Moravy.

Právní poradna TIC od října 2006 vyřídila na tisícovku podnětů a zabývala se stovkou případů neprůhledného rozhodování orgánů veřejné moci. „Významnou část podnětů - přes pět stovek - zaznamenala poradna přes protikorupční linku 199, která se jako zdroj informací o korupci v České republice výrazně osvědčuje,“ uvedl Martin Lachmann.

Z podnětů adresovaných TIC vyplývá, že ke korupci dochází nejčastěji na obcích při nakládání s veřejnými prostředky. „Zvláštním případem pak jsou řízení spojená s územním plánováním a stavebním řízením: vzhledem ke stavebními boomu v ČR jde o korupčně velmi exponovanou činnost veřejné správy,“ píše se ve zprávě TIC.

Podle Lachmanna přijali pracovníci TIC podněty i ze střední Moravy. „Stejně jako z celé republiky i z této oblasti díky možnosti obrátit se na linku 199 takových podnětů přibývá,“ uvedl. Mezi případy, které poradna v minulém roce řešila, patří například kauza z obce Horní Moštěnice.

Policie ji prošetřovala a na základě znaleckého posudku uzavřela s tím, že se podezření na machinace neprokázalo, a nikoho neobvinila. Její závěry již stvrdilo přerovské státní zastupitelství.

Poradna TIC zastupovala před soudy i osoby, které upozornily na netransparentní postup svého zaměstnavatele a byly za to postiženy. „Radíme klientům, jak mohou v dané věci postupovat. Bojí-li se klient postihu nebo je-li to ve veřejném zájmu, angažuje se v případu TIC vlastním jménem,“ uvedli ve zprávě pracovníci právní poradny.

Od loňska provozuje TIC telefonní protikorupční linku s číslem 199.