Tvarůžky se v Lošticích vyrábí už 126 let na adrese Palackého 4. Objekt koupil v roce 1897 Alois Wessels.

„Zatímco firma jeho otce byla jedna z mnoha tuctových rodinných firem, kdy tvarůžky vyráběli víceméně v kuchyni rodinní příslušníci, maximálně si najali nějakou děvečku ze sousedství, Alois Wessels si sjednal od záložny půjčku 1500 zlatých, koupil dům, kde dodnes výroba je, a tam začal tvarůžky vyrábět. Kolem roku 1906 vznikla první fotka, kde stojí Alois Wessels v průjezdu, mohutný muž s čepičkou a zástěrou, a kolem něj dvanáct, patnáct pomocníků,“ popsal vedoucí Muzea Olomouckých tvarůžků a mluvčí firmy A.W. Vladimír Kovář.

V roce 1917 předal Wessels výrobnu za rohem loštického náměstí svému zeti Karlu Pivnému.

„Vyučil se obchodním příručím v olomouckém obchodním domě Hubáček, kde se s ním seznámila Františka Wesselsová. Jejich spojení bylo velmi šťastné z hlediska rodinného života i podnikání. Karel Pivný byl výborný manažer, obchodník i marketingově měl všechno zvládnuté. Františka Pivná, které se dlouhé roky říkalo bábi Pivná, byla výborný technolog, protože tvarůžky dělala od malička. Díky tomu se brzy vyšvihli na pozici číslo jedna v rámci Rakouska-Uherska i Československa,“ vylíčil Vladimír Kovář.

Řemeslný pivovar Twinberg v Olomouci nabídne i pivnici s letní zahrádkou. Manažerka pivovaru Jana Joukalová
V Olomouci otevírá nový pivovar. S pivnicí a zahrádkou, plánuje i koncerty

Loštice se městem tvarůžků staly shodou okolností. Před první světovou válkou bylo výrobců tohoto sýra na sto padesát. Když byste tehdy na Hané řekli tvarůžek, mnoha lidem by se vybavil Hněvotín.

Počet výrobců zredukovala omezeními dodávek tvarohu první světová válka, Wessels s Pivným naopak vydělali na dodávkách pro armádu. Tvarůžkáře z okolí Olomouce následně drtil poválečný zákaz vývozu potravinářských výrobků do Vídně, Loštičtí se více orientovali na Čechy.

O Lošticích

Rozloha města: 12 km2
Počet obyvatel: 2947
Rozpočet: 116 241 505 korun
Starostka: Šárka Havelková Seifertová

Krizí na přelomu 20.a 30. let 20. století se Pivní proinvestovali. Na zahradě svého a okolních domů postavili novou továrnu. Když v druhé polovině 30. let přišla konjunktura, měl Pivný nejméně dvacetiprocentní podíl trhu s tvarůžky. Spolu se svými švagry Jaroslavem Dubským a Vincencem Wesselsem ovládali 45 procent trhu.

Po druhé světové válce zanikly tvarůžkárny provozované sudetskými Němci. Zbývající třicítku komunistický režim tuneloval. Závody žily z podstaty, a když už byl provoz neudržitelný, byl uzavřen. Zanikly tak výrobny v Olomouci, Prostějově, Kyjově nebo Moravské Třebové.

Řada pamětníků si vzpomene, že za socialismu stávaly tvarůžky korunu. Dnes vyjde 167 gramové balení na téměř padesát. Ve skutečnosti však tvarůžky bývaly potravinou silně dotovanou z takzvaného mléčného fondu. „Tvarůžky stály vlastně šest korun, ale jednu korunu platil zákazník a pět korun přispíval stát,“ popsal tehdejší ekonomiku mluvčí Kovář.

Změny režimu se dožily pouhé tři tvarůžkárny: dvě v Lošticích a třetí v Letohradu. Ta letohradská zanikla ještě v 90. letech, v roce 2004 zkrachovala firma Dubských. V současné době tvarůžky kromě firmy A.W. vyrábí ještě značka Tvarg ve Velké Bystřici.

Základem pro výrobu tvarůžků je kyselý a netučný tvaroh. Týden syreček stráví ve výrobě, další dva pak zraje v centrálním skladu prostorách bývalého loštického pivovaru.

Tvarůžek je živý sýr. Zraje od bílého tvarohového, přes nažloutlý, následně při rozkrojení zmizí tvarohové jádro. Pak může zrát do zlatova, oranžova, a pokud by se nechal dlouhou dobu, zhořkl by a vytekl.

„Když si někdo koupí tvarůžek a je nezralý, neznamená to, že je špatný. Dozraje. Tvarůžky nepatří do lednice, mikroorganismy v něm obsažené mají rády teplo. V chladu se proces zrání zpomalí nebo zastaví,“ řekl Vladimír Kovář.

Výrobna, muzeum a prodejna tvarůžků v Lošticích.
Nová továrna na tvarůžky vyroste v Lošticích, na zelené louce

Bakterie a kvasinky jsou zodpovědné i za typickou vůni (pro někoho zápach) tvarůžku. Při rozkladu mléčného cukru a bílkoviny na jednodušší látky se uvolňuje metan nebo čpavek. Směs těchto plynů tvoří specifické aroma sýra.

Loštičtí ročně vyrobí 2200 tun tvarůžků. Závod je na svém maximu. „Užšími hrdly jsou sušárna a zrací sklad. I proto připravujeme stavbu nové továrny, která by mohla mít jedenapůl až dvojnásobnou kapacitu, abychom mohli dodávat prozrálejší výrobky a expandovat,“ odhalil budoucí plány Vladimír Kovář.

Věděli jste, že…

V Lošticích měl letní byt významný umělec, ilustrátor Babičky a mnoha dalších významných děl českých klasiků Adolf Kašpar. Na okraji městečka si Kašpar zakoupil pozemek a podle vlastního návrhu si zde nechal vystavět dům, v němž si zařídil ateliér s vyhlídkou do kraje. V 60. letech 20. století zřídil tehdejší Vlastivědný ústav Šumperk v Kašparově domě památník, který můžete navštívit i dnes. Základem stálé expozice je kolekce Kašparových prací, ale také jeho etnografická sbírka včetně hanáckého kroje, keramiky a lidového nábytku.

Že jsou Loštice městem tvarůžků, je patrné každému, kdo se rozhlédne po náměstí. Speciality z aromatického sýra nabízí obě zdejší restaurace i bistro spojené s kavárnou.

„Z tvarůžkových specialit děláme tatarák, naše pomazánky, výborná je ta s kapari a sušenými rajčaty. Vyrábíme vlastní nakládané tvarůžky a prodáváme i produkty od místního uzenáře. Mezi nejznámější patří jeho jitrnice. Jsou to klasické jitrnice se zhruba dvacetiprocentním obsahem tvarůžků,“ vyjmenovala provozní Lenka Rýznarová.

Ojedinělá je tvarůžková zmrzlina. „Je to naše receptura, dělají ji naše holky, hlavně ze smetany a tvarůžků. Jsme jediní v republice, kteří ji vyrábí. Má sladkokyselou chuť. Na odbyt jde nejvíc, někomu chutná, jinému ne. Je hodně atypická. Někteří lidé se pro ni vrací, jiní by si ji nedali už nikdy, ale mají zážitek,“ dodala Lenka Rýznarová.

Tvarůžkový festival v centru Olomouce, 15. dubna 2023, Olomouc.
Tvarůžkový festival v Olomouci láká davy. Takto si jej užívají

Pár kroků za náměstím směrem ke kostelu sídlí Tvarůžková cukrárna, která vyrábí tvarůžkové moučníky a dorty. Ve tvarůžkové království se městečko mění začátkem léta, kdy se konají Loštické slavnosti.

Otázka pro starostku města Šárku Havelkovou Seifertovou:

Jak je spjaté město Loštice a tvarůžky?
Máme společnou historii. Loštice v nejranější době svého rozvoje byly hrnčířské městečko. Unikátní puchýřkovité poháry byly známé po celé Evropě. Tvarůžky se v minulosti vyráběly v mnoha městech a obcích severní Hané, avšak právě Loštice se nakonec staly domovem pro tuto vynikající, chutnou a především velmi zdravou regionální potravinu, i proto jsou vepsány do loga našeho města. Pro každé město je velký přínos, pokud může lidem nabídnout něco unikátního, něco, čím se odlišuje od ostatních měst. Když řeknete Loštice, každý si vybaví tvarůžky, a my jsme na to náležitě hrdí. Když k nám lidé zavítají, tak zjistí, že Loštice nejsou jen tvarůžky, že celý region má co nabídnout. Krásnou přírodu, ráj pro cyklisty i pěší turistiku, bohatou historii i možnost relaxace na letním koupališti. Doporučuji všem, aby se přišli sami přesvědčit.

Tip na výlet:

Naučná stezka Lišky Bystroušky
Několik okruhů různých délek v okolí Loštic je pojmenovaných po Lišce Bystroušce. Nezbedná liška žila v myslivně Střítež v Mírovské vrchovině. Vyprávění lesníka o jejích příhodách inspirovala malíře Stanislava Lolka k vytvoření souboru kreseb, které se později staly podkladem spisovateli Rudolfu Těsnohlídkovi pro literární zpracování. Příhody o lišce Bystroušce zapůsobily na hudebního skladatele Leoše Janáčka, který zkomponoval operu s názvem Příhody lišky Bystroušky. Okruhy jsou trasované po krajině západně od Loštic, ten nejdelší vandrovníky zavede až na hrad Bouzov.