Lidé se obávali velkého zvýšení nákladní dopravy, hluku, zápachu z výroby i zvýšené prašnosti. Pod protestní petici se podepsaly stovky lidí z Nasobůrek, Vísky, Chudobína a Haňovic.

Záměr loni v listopadu zamítli také litovelští zastupitelé. Kvůli obavám z narušení zdrojů podzemních vod a ekosystémů v Pomoraví s ním nesouhlasila ani Správa Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a řada místních zemědělců, kteří se obávali trvalého vysušení půdy.

Krajský úřad v Olomouci proto před několika měsíci uložil zahraničnímu investorovi doplnění předložené dokumentace o negativní vlivy stavby na životní prostředí, spodní vody, dopravu, místní obyvatele a protipovodňovou ochranu Nasobůrek.

Společnost však tyto dokumenty v předepsaném termínu nedoručila. „Místo toho nám zástupce firmy oznámil, že od záměru na výstavbu závodu v Nasobůrkách odstupuje,“ sdělil Radomír Studený z krajského úřadu.

Nevyloučil však, že firma svůj záměr přesune do jiného města či obce. „Možné to samozřejmě je. Pak by znovu začal nový zjišťovací proces vlivů na životní prostředí, tzv. EIA, pro nově zvolenou lokalitu,“ dodal Studený.

V Nasobůrkách, kde žije přibližně pět stovek lidí, novinku vítají.

„Většina místních tady takovou fabriku nechtěla. Negativních vlivů bylo víc než přínosů. Někteří občané věřili, že budou mít práci v místě bydliště. Jenže podobné provozy často jedou na třísměnný provoz a nenabízejí patřičné mzdové ohodnocení. Kvůli nedostatku pracovní síly pak zaměstnávají cizince z východu, kteří v místě zvyšují kriminalitu,“ míní předseda osadního výboru v Nasobůrkách Jaroslav Winiarski.

Společnost LWM International o svém rozhodnutí dosud litovelskou radnici neinformovala.

„Dodnes nám o tom oficiální cestou nedali vědět. Občané ani zastupitelé s výstavbou nesouhlasili. V průmyslové zóně uvítáme raději více menších firem než jeden obrovský závod. Stále ještě máme pět hektarů pozemků volných,“ uvedl starosta Vojtěch Grézl (nez.).

Zástupce investora Radek Šišma nechtěl uvádět důvody, proč v Litovli nakonec stavět nebudou. „Je pravda, že už se Nasobůrkami nezabýváme.

Továrnu na zpracování brambor určitě postavíme jinde. V současné době připravujeme projektovou dokumentaci, srovnáváme vhodné lokality v rámci střední Moravy a navazujeme kontakty s hanáckými zemědělci, kteří by pro nás pěstovali brambory,“ řekl Šišma.

V úvahu připadá například Mohelnice, kde se už společnost zajímala o pozemky v plánované průmyslové zóně v blízkosti jižního obchvatu města. Parcely jsou v novém územním plánu schválené pro průmyslové využití, jsou však v soukromém vlastnictví.

„Zástupce investora tady byl už na několika jednáních. Zajímal se například o zdroje vody a jejich kapacitu, dopravní dostupnost, energetické zdroje a odvádění odpadních vod z budoucí továrny. Žádné konečné rozhodnutí však zatím nepadlo. Pochopitelně budeme trvat na tom, aby záměr splnil všechny požadavky, které vzejdou z tzv. zjišťovacího procesu vlivů na životní prostředí,“ sdělil mohelnický starosta Zdeněk Jirásko (ODS).

Nový závod na zpracování brambor a výrobu hlubokozmrazených polotovarů měl vyrůst v litovelské místní části Nasobůrky, zpracovávat přibližně 300 tisíc tun brambor a postupně zaměstnat až dvě stovky lidí. Mnozí obyvatelé Litovelska však s jeho výstavbou nesouhlasili.