Olomoučtí esperantisté, jejichž počet se pohybuje kolem dvacítky, loni oslavili stoleté narozeniny klubu.

„Účast byla docela hojná, přišel mezi nás i pan primátor, byly to pěkné oslavy," vzpomněla Pavla Dvořáková, členka výboru Českého esperantského svazu a národní koordinátorka 125. výročí esperanta.

Při loňském setkání účastníci navštívili kamenný památník ve Smetanových sadech, který byl v roce 1932 vztyčen na paměť světového kongresu esperantistů. V těchto dnech se více nabízí vzpomenout otce jazyka Ludwiga Lazara Zamenhofa (1859–1917), varšavského lékaře, který dal jméno i jedné z olomouckých ulic. Pojmenována byla právě v souvislosti s mezinárodním kongresem. V ulici v těsné blízkosti Smetanových sadů dnes sídlí například technické služby.

Jak řekla Pavla Dvořáková, zájem o esperanto je ve světě značný.

„Mluví jím asi dva miliony lidí ve více než sto dvaceti zemích světa. Navíc jde hlavně o ochotu a vzájemnost mezi mluvčími. Esperantisté proto hodně cestují a navzájem si v cizích zemích nabízejí pomoc," uvedla koordinátorka oslav. Smyslem esperanta není konkurovat světovým jazykům, jako spíše umožnit i méně jazykově nadaným se dorozumět v zahraničí.

„Při stejné intenzitě se lze například už za rok naučit to, co v angličtině za pět let," dodala Dvořáková. (oz)