Vláda přitom ve svém energetickém plánu počítá s tím, že v příštích deseti letech vzroste počet obcí využívajících alternativní zdroje ze současných dvou a půl na osm procent. Motivovat se snaží dotačními programy.

Starostové se však do využívání ekologických zdrojů příliš nehrnou, snaha o jejich zavedení leckde naráží i na odpor lidí.

Bohuňovice: elektřina z kukuřice

V Bohuňovicích na Olomoucku již mají více než roční zkušenost s elektrárnou, která využívá kukuřici. Zemědělské družstvo ZT Bohuňovice, které přešlo z pěstování cukrové řepy na kukuřici, se rozhodlo zariskovat a postavit elektrárnu. To se jim vyplatilo.

Padesát procent nákladů na stavbu získalo z Evropské unie. Zatím bezproblémový provoz zajišťuje, že se investice za čtyřicet tři milionů korun postupně vrátí.

Starosta Bohuňovic Jiří Petřek (ODS) si pěstování nové plodiny pochvaluje. Tvrdí, že jedinou nevýhodou je změna rázu krajiny, pozitiva však prý jednoznačně převažují.

„Při sklizni cukrovky docházelo k mnohem většímu znečišťování, protože zemědělci museli používat silnější agrotechniku. U kukuřice tento problém odpadl. Firma nám slíbila, že nebudou problémy se zápachem, a to také dodržela. Nezaznamenali jsme, že by v procesu těžení až po odvoz nastaly nějaké problémy,“ pochvaloval si starosta.

Bohuňovičtí však chtějí zajít ještě dál. Uvažují nad tím, jak co nejlépe využít i zbytkové teplo, které při provozu elektrárny vzniká a zůstává nevyužito. Na takové projekty se dobře shánějí dotace. Starosta plánuje zavést teplovod do Centra zdraví, které se v obci nachází.

„V zimě bychom mohli vytápět školu, v létě bazén,“ plánuje Petřek.

Olomoucká zoo: spalují dřevnou štěpku

Využívat dřevnou štěpku k výrobě energie se naučili v olomoucké zoo na Svatém Kopečku. Provoz spalovny tam zajišťuje firma Dalkia. K výrobě pilin využívají zbytky z krmení pro zvířata. Ke změně vedly zahradu před pěti lety dva hlavní důvody:

„Všechny pavilony jsme předtím vytápěli elektricky a potřebovali jsme ulevit elektrické síti. Také se tím vyřešil problém odpadu z krmení,“ vysvětlil ředitel zoo Radomír Habáň, podle něhož funguje v letošní sezoně spalovna bez problémů a oproti dřívějším letům vykazuje i zlepšené ekonomické výsledky.

Laškov: Kejdu lidé nechtěli, na slunce kývli

V Laškově na Prostějovsku chtěla v minulosti firma Uniagris z nedalekého Pěnčína vybudovat bioelektrárnu, která měla pro svůj provoz využívat siláž a kejdu. Obyvatelé však sepsali petici. Obávali se zápachu a zvýšení dopravního ruchu. Proti se postavilo i zastupitelstvo.

„Uznali jsme, že bude lepší, když tu bioplynová elektrárna nebude,“ uvedl starosta Josef Vyroubal (nez.).

Firma pak nabídla jiné řešení - vybudování elektrárny na sluneční pohon. Tentokrát již zastupitelstvo kývlo.

„Problémem jsme se zabývali čtrnáct dní a nakonec jsme souhlasili,“ řekl starosta.

Podle předběžných plánů má stát elektrárna nedaleko obce na ploše téměř jeden a půl tisíce hektarů.

„Nechali jsme si udělat studii. V současné době probíhá její zpracování. Podle výsledků se rozhodneme, jak budeme postupovat dál,“ sdělil Zdeněk Vykydal z firmy Uniagris.

Karel Páral