Legendární Eliška Junková je dodnes inspirací, a to nejen díky svým výsledkům v motorsportu. „Náš muzikál zachycuje nejen Elinu jízdu za vavříny, ale především cestu životem. Vydává se směrem do hlubin její duše. Svoboda rozhodnout si o svém osudu, vybrat si svoji vlastní cestu třeba navzdory všem, to je jedna stránka mince. Jak ale dokázala pověsit závodní volant na hřebík, aniž by na ní byla po zbytek života patrná hořkost? Odejít je umění a odejít bet trpkosti, to chce moudrost. Cesta Elišky Junkové po závodních tratích je jistou cestou ke zmoudření a cestou k sobě samé. Ela v našem muzikálu musí poznat, co je její pravé já. Co ji hnalo být nejlepší, pokořit muže? Když to zjistí, dokáže hrdě skončit a zachovat si svobodu,“ uvedl dramatik a bývalý dlouholetý dramaturg libereckého divadla Tomáš Syrovátka.

Nová hra psaná přímo pro Moravské divadlo Olomouc

Novou hru psal přímo pro Moravské divadlo v Olomouci. „ELA! není tak úplně typem textu, který by nějak zásadně vycházel z jednoho konkrétního herce. Ano, myslel jsem na ně. Ale především jsem psal text na tělo celému souboru, divadlu, diváctvu. Prostě jsem se snažil, aby ELA! zapadla do toho, jaké divadlo se v Olomouci dělá a v jakém prostoru bude inscenace uváděná,“ prozradil Syrovátka.

Šéfa činohry Romana Vencla oslovil Tomáš Syrovátka již před dvěma lety.

Zajímavosti ze života Elišky Junkové

- Narodila se jako Alžběta Pospíšilová v roce 1900 v Olomouci.
- Po studiích nastoupila do nově vznikající pobočky Pražské úvěrní banky, kterou v Olomouci zakládal Čeněk Junek.
- Vzal si ji s sebou i do Brna, kde otevíral další pobočku. Eliška se zde věnovala studiu jazyků, dokonce studovala hudbu u Leoše Janáčka, toužila cestovat a poznat svět.
- Odjela na stáž do Francie, kde se opět setkala s Čeňkem a navštívila s ním pařížský autosalon. Na něm se společně zamilovali do stroje Bugatti T30 a začala se psát jejich společná závodní historie a láskou naplněný vztah.
- V době, kdy ženy v Československu teprve získaly volební právo, Ela složila řidičské zkoušky a začala závodit v ryze mužském sportu. Úspěchy se dostavily záhy, ve svém voze Bugatti T35 zvítězila na závodech doma i v zahraničí.
- Vrcholem kariéry byla účast na sicilském závodě Targa Florio v roce 1928, na kterém se i za neuvěřitelně těžkých podmínek v celkovém pořadí umístila pátá a získala několik dílčích cen. Rozjetou kariéru ale v témže roce ukončila nehoda, při níž Čeněk přišel o život.
- Eliška Junková zemřela v lednu 1994 v Praze

Zdroj: Moravské divadlo Olomouc

„Jeho nápad mě okamžitě zaujal, protože mám rád, když se divadelní příběhy propojují s danou lokalitou a místními osobnostmi. Z naší první schůzky vyplynulo, že by tomu autor chtěl dát muzikálovou formu, což mě, přiznávám, trochu vyděsilo, protože tento žánr nepatří zrovna mezi mé oblíbené a nikdy jsem ho ještě nedělal,“ přiblížil začátek spolupráce Roman Vencl.

Muzikál je sondou do psychologie

Hned po přečtení první verze scénáře se pro tuto hru nadchl a rozhodl se ji režírovat. „Byl jsem nadšen z toho, kolik témat muzikál otevírá, že neklouže jen po povrchu, ale je poměrně hlubokou sondou do psychologie a přemýšlení ženy, která ve dvacátých letech minulého století uchvátila doslova celou Evropu.“

Tomáš Syrovátka napsal před několika lety o Elišce Junkové rozhlasovou hru Zrada na trati, kdy některé motivy vycházející z biografických daností jsou logicky podobné, ale jedná se o zcela jiný text.

„Při psaní muzikálu jsem rozhlasovou hru vůbec neotevřel a nezkopíroval jsem žádnou pasáž. Jsou zde také i jiné postavy. A pro muzikál jsem se rozhodl kvůli metaforičnosti, kterou žánr obsahující písničky nabízí v mnohem větší míře než činohra. Když Ela absolvuje jeden závod za druhým a bere, abych tak řekl, všechno smykem, vzniká na jevišti i metaforický obraz života od mládí až po stáří. Naše inscenace rozhodně není jen biografií. Vnitřní Elin svět, to je skutečné jeviště našeho příběhu a také důvod, proč v našem muzikálu diváci neuvidí jen jednu Elu, ale Ely dvě, v mladším a starším věku,“ vysvětlil Tomáš Syrovátka.

O dokument se nejedná

Muzikál ELA! pracuje s historickými fakty, ale není dokumentární hrou. „Ke všem tématům přistupujeme s jistou hravostí a nadsázkou, takže muzikál je rozkročen někde mezi dokumentárností, lyričností a komediálností,“ objasnil Syrovátka.

close Premiéra muzikálu ELA! je v pátek 3. května v 19 hodin. Další představení se uskuteční v sobotu 4. května v 19 hodin a sobotu 11. května ve 13 hodin. info Zdroj: Moravské divadlo Olomouc/Dan Schulz, se souhlasem zoom_in Premiéra muzikálu ELA! je v pátek 3. května v 19 hodin. Další představení se uskuteční v sobotu 4. května v 19 hodin a sobotu 11. května ve 13 hodin.

Informace o životě a závodní kariéře Elišky Junkové autor a režisér čerpal z dostupných biografií a osobních výpovědí. Ve hře vystupují reálné osobnosti na pozadí reálných událostí, ale konkrétní situace a dialogy jsou smyšlené.

„Týká se to hlavně detailů jejího osobního života a vnitřního nastavení, které nás zajímají. V našem hledáčku je prakticky celý její život, ale jádro pozornosti směřujeme do dvacátých let 20. století, kdy zkusila usednout nejen vedle svého manžela Čeňka jako spolujezdkyně, ale také přímo za volant soutěžního vozu,“ sdělil Syrovátka.

Pro tvůrce i inscenaci byla podle Romana Vencla naprosto zásadní spolupráce s Ladislavem Samohýlem. „Jeho rodina si byla s paní Junkovou mimořádně blízká. Tatínek pana Samohýla ji například v roce 1966 doprovázel na jubilejní padesátý ročník sicilského závodu Targa Florio, kde společně jeli vzpomínkovou jízdu veteránů. Právě díky Elišce také začali Samohýlovi sbírat veterány, aby dnes měli největší soukromou sbírku v republice,“ vysvětlil Roman Vencl, jakým způsobem se podařilo, aby se hlavní „rekvizitou“ inscenace stala naprosto věrná a funkční replika závodního vozu Bugatti T35, se kterým Junková dosáhla největších úspěchů. „S nápadem na zapůjčení přišel sám pan Samohýl a my jsme jeho štědrou nabídku s radostí přijali,“ vyzdvihl Roman Vencl.

V inscenaci zazní sedmnáct skladeb

Šéf souboru činohry také oslovil hudebníka Filipa Tailora, aby na text Tomáše Syrovátky složil hudbu. Ten se rozhodl, z důvodu náročnosti hudebních partů, ale také díky záruce neměnného a srozumitelného, zvuku, pro použití reprodukované hudby, kterou nahrál s kapelou Natálie Tichánková & 4GOOD.

V inscenaci zazní sedmnáct hudebních čísel, z toho třináct skladeb je zpívaných, čtyři instrumentální. „Zásadním zdrojem inspirace je jazzové hudební paradigma Jaroslava Ježka. Některé skladby záměrně vychází ze skladby Bugatti step, kterou Ježek napsal okouzlen mimořádným úspěchem Elišky Junkové na závodě ve Švýcarsku v roce 1926. Samotný Bugatti step se v inscenaci několikrát objevuje v originální podobě i variacích. Instrumentace rovněž klade důraz na klavír jakožto dominantní nástroj,“ uvedl Filip Tailor s tím, že kromě různých podob jazzu vycházel také ze stylů blues, rhythm & blues a rock’n’roll. close Premiéra muzikálu ELA! je v pátek 3. května v 19 hodin. Další představení se uskuteční v sobotu 4. května v 19 hodin a sobotu 11. května ve 13 hodin. info Zdroj: Moravské divadlo Olomouc/Dan Schulz, se souhlasem zoom_in Premiéra muzikálu ELA! je v pátek 3. května v 19 hodin. Další představení se uskuteční v sobotu 4. května v 19 hodin a sobotu 11. května ve 13 hodin.

V muzikálu nechybí velká pěveckotaneční čísla pro company, mužskou i ženskou část souboru, což bylo pro herce pod vedením choreografky Petry Parvoničové velkou výzvou. „Držela jsem se muzikálového stylu tance, s prvky moderních částí. Dominantou ve většině choreografií je náročný pohyb, koordinace hudby a přesných pozic takzvaných paravánů. To, co je třeba ocenit, a je hodno vysoké úrovně v muzikálu, je právě to, kdo choreografické přestavby paravánů dělá. U nás jsou to z 90 procent herci, kteří u toho ještě zpívají, tančí, převlékají se a hrají. Je to velice náročné, ale oni se s tím poprali statečně, a výsledek je nevšední a originální,“ popsala choreografka, jíž sekundovala asistentka Barbora Lahučká.

Neméně důležitým článkem týmu, který inscenaci vdechl „tvář“, je výtvarník Miroslav Král, navrhl scénu i kostýmy. Scéna je spíše minimalistická, využívá zmíněných paravánů a projekcí. Kostýmy vychází z módy dvacátých let 20. století a Eliška vystřídá několik modelů pro různé příležitosti.

Dvě Elišky na jednom jevišti

Na jevišti se potkávají Elišky hned dvě. Mladou Elu, která se poznává se svým budoucím manželem, začíná přicházet na chuť automobilismu a postupně se vypracuje na nejlepší závodnici své doby, hraje Natálie Tichánková. Jejím alter egem je Vlasta Hartlová ztvárňující paní Junkovou, tedy Elu v pozdějším věku. „Obě dvě pak společně prožívají zásadní životní okamžiky včetně toho asi nejtěžšího, kterým je rozhodnutí, zda ukončit závodní kariéru, nebo v ní pokračovat. Dvě Elišky nám dávají jedinečnou možnost nahlédnout do vnitřních konfliktů ženy, jejíž temperament a náhled na život se absolutně neslučovaly s dobou, do které se narodila,“ konstatoval Roman Vencl.

V hlavní roli se představí Natálie Tichánková. „Je mi velkou ctí, a zároveň velkou výzvou ji ztvárnit, jelikož se jedná o reálnou postavu a lidé si ji stále pamatují, což skýtá mnoho záludností a přípravy. Na druhou stranu je mi charakterem natolik blízká, že spoustu věcí cítím a vnímám přirozeně stejně jako ona. Jsme podobné nátury,“ míní Natálie Tichánková.

Tanec a zpět je pro ni milovanou disciplínou, takže se na jevišti cítí skvěle, až na „technická“ úskalí. „Fungování s bugatkou na jevišti je náročné, obzvlášť během choreografií. Elegantně do ní nasednout a manipulovat s ní, je pokaždé velký úkol i pro jednoho, natož, když tam sedíme dva. A když už do ní jednou člověk takzvaně zapluje, tak se špatně vylézá. Ale všechno je o grifu,“ míní Natálie Tichánková.

Jedním z přání tvůrců je dostat prostřednictvím představení odkaz Elišky Junkové do širšího povědomí nejen Olomoučanů. „Rozhodně si zaslouží nebýt zapomenuta. Věřím, že se nám to s kolegy, kteří všichni vzali svůj podíl na tomto novém díle zodpovědně, podaří,“ uzavřel Roman Vencl.