I když se pacienti, kteří byli hospitalizováni v nemocnici, nakazili již před několika měsíci, onemocnění se u nich potvrdilo až koncem prosince. Hygienici připomněli, aby se lidé v přírodě chovali zodpovědně ke svému zdraví a nepodceňovali základní hygienická opatření. Zvláště v době, kdy je v části Olomouckého kraje kalamitní výskyt hrabošů a dalších drobných hlodavců přenášejících nebezpečné nákazy.

Zajíc se nenašel

„Můžeme potvrdit dva případy tularémie v Olomouckém kraji. Oba jsou ze stejné lokality, kde byl zaznamenán uhynulý zajíc, kterého se ale následně nepodařilo dohledat. Nakažení byli opakovaně ošetřeni ve zdravotnických zařízeních a jeden z nich byl hospitalizován na infekčním oddělení,“ sdělil Libor Mazánek z Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje.

Podle informací Deníku se pacienti ve věku 55 a 30 let nakazili během pobytu v lese u Slatinic. Mezi případy byl přitom časový odstup. Na místě byl podle dostupných informací uhynulý zajíc, kterého se myslivcům nepodařilo dohledat.

Pacienti jsou již v pořádku

Nákaza, kterou přenášejí zajíci, ale i hraboši, se u nemocných potvrdila až v prosinci. Na podzim absolvovali standardní antibiotickou léčbu, která se minula účinkem. Následně byla u pacientů potvrzena tularémie. Nemocní byli přeléčeni a již jsou v pořádku.

„Žena, u níž byla zjištěna tularémie, byla na konci minulého roku hospitalizována na infekčním oddělení prostějovské nemocnice. Jednalo se o středně těžký průběh onemocnění. Rozhodně nebyla v ohrožení života,“ sdělila Deníku Radka Miloševská, mluvčí zdravotnického holdingu Agel, pod který spadá i Nemocnice Prostějov.

„Po přeléčení byla pacientka propuštěna domů,“ dodala.

V posledních 10 letech se výskyt hlášených případů tularémie u lidí pohybuje v České republice okolo 50 případů ročně. Původcem onemocnění je bakterie Francisella tularensis. Zdrojem nákazy jsou pak infikovaní zajíci a hlodavci, ale také komáři a klíšťata, kteří působí jako přenašeči původce onemocnění.

Jak onemocnění probíhá?

U člověka se onemocnění tularémií vyskytuje v několika formách.

„Může probíhat jako celkové onemocnění s vysokými teplotami, zvětšením sleziny po pozření kontaminované stravy nebo vody, atypickým zápalem plic po vdechnutí původce nemoci, vředovitými změnami v místě poraněné kůže nebo spojivky, případně dojde ke zhnisání příslušných mízních uzlin,“ informovalo Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu.

Způsob nákazy a prevence

Člověk se může nakazit nejčastěji přímým kontaktem s nemocným nebo uhynulým zvířetem. Riziko onemocnění hrozí také při konzumaci kontaminovaných potravin a pitné vody.

„Proto je potřeba mít zajištěny studny před vnikem hrabošů a myšic, zvláště nyní, když jsou přemnoženi. V lese a na poli nesahat na uhynulé hlodavce a zejména na zajíce. Při venčení psa v lese se nenechat olizovat na obličeji,“ vyjmenovával základní pravidla Libor Mazánek.

Lékaři ve Slezské nemocnici v Opavě za posledního půl roku léčili šest pacientů s nebezpečnou hantavirózou, kterou také přenášejí drobní hlodavci. V Olomouckém kraji se objevilo několik případů. Nemocní byli hospitalizováni a v současnosti jsou již v pořádku.

Preventivní opatření k zabránění vzniku onemocnění tularémií

- nedotýkat se zvířat, která ztratila plachost

- nesahat na uhynulá zvířata v přírodě

- při jakékoliv manipulaci se zajíci a další zvěří používat osobní ochranné pomůcky – rukavice

- dostatečně tepelně opracovat pokrmy ze zajíců a další zvěře

- nepít vodu z neznámých zdrojů

- opatrnost při práci v prostorech se zvýšenou prašností a předpokládaným výskytem hlodavců (napři. manipulace se senem)