„V lednu byla velká vichřice, kvůli které nám část domu spadla. Vítr nám rozbil i okno nad sedačkou, kde spíme. Štěstí, že sklo nespadlo dovnitř. Děti se mohly zranit. My jsme spali, o ničem jsme nevěděli,“ říká otec rodiny. Kromě nich obývá pokoj horního patra další tříčlenná rodina.

Protože v domě není voda, musí pro ni asi třicetiletá žena chodit na náves do studny. Před lety prý ale dům vypadal mnohem hůř. „Nebyly tady podlahy a ve stropě byla obrovská díra. Snažili jsme se to spravit,“ ukazuje mladý muž směrem ke stropu a do náručí bere jedno ze svých dětí.

Pracuje po brigádách a jeho žena, která je zároveň majitelkou domu, je na mateřské dovolené. Kvůli podmínkám, v jakých romská rodina žije, za nimi včera přijela předsedkyně Společenství Romů v Olomouci Jiřina Somsiová.

„Přišli jsme s konkrétnější pomocí. Sociální odbor v Litovli chtěl poskytnout peníze a Společenství Romů mělo zajistit dělníky, kteří by práci zadarmo odvedli. Ale po zhlédnutí stavu domu, tohle řešení nepřipadá v úvahu,“ vysvětluje důvod své návštěvy Somsiová.

Kvůli lednovému silnému větru má teď už jen dvoupokojový dům silně narušenou statiku a obývat jej, je i nebezpečné.

„Proto jsme jim nabídli pomoc. Dům se zřejmě bude muset zbourat. Pokusíme se proto najít nějaký vhodný objekt, kde by pak obecní úřad nějakou finanční částkou vypomohl. Otec rodiny nám slíbil, že k nám ještě tento týden přijde, a my se mu pokusíme najít nějakou trvalou práci. Proto by si pak mohl vzít úvěr a dům by splácel. Už víme o novém bydlení, které stojí čtyři sta tisíc, je tam zahrada a bylo by to pro rodinu lepší,“ pokračuje Somsiová.

I přesto, že podobných rodin už navštívila několik, tenhle případ byl jiný. „Mám z toho hodně stísněný pocit. Ne vůči dospělým, ale vůči dětem, protože žijí v takových podmínkách. Mají tři děti a čtvrté je v kojeneckém ústavu. Mrzí mě, že mladí dnes nemají snahu, aby žili o trochu lépe, a nedokážu si představit, že by moje děti měly v takových podmínkách žít,“ přiznává předsedkyně Společenství.

„Když to porovnám, tak jsem asi horší byt neviděla. Možná bych k tomu přirovnala Valteřice na Moravskoberounsku,“ dodala. Tahle rodina na Olomoucku ale není zdaleka jedinou. Podobných míst byste našli hned několik.

„Další lokality olomouckého okresu jsou v Moravském Berouně, kde ve městě žijí více než tři stovky Romů. Děti i samotní Romové by potřebovali, aby se tam pro ně něco dělalo. Tři kilometry od Moravského Berouna jsou pak Valteřice, kde je hodně Romů a jde o dost zničenou lokalitu. V Olomouci je takovým místem Holická ulice, místní část Hejčín, Přichystalova ulice, ale není to až tak velký problém,“ dodává Somsiová.