„Vyčkáme středečního vyhlášení rozsudku," reagoval mediální zástupce Německého řádu Mikoláš Černý.

K obsáhlému závěrečnému návrhu památkářů, ve kterém jejich právní zástupce postupně cupoval na kusy protistranou předložené důkazy, se blíže nechtěl vyjadřovat.

„Nebudeme to komentovat. Ani různá nařčení o kolaboraci. Všechny tyto argumenty pocházejí z archivů StB a jsou irelevantní. Považujeme za prokázané, že řád byl rozpuštěn právě z důvodu, že bojoval proti Třetí říši," dodal.

Německý řád podal k olomouckému soudu žalobu na Národní památkový ústav poté, co v květnu 2014 odmítl Bouzov vydat na základě zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi.

Památkáři opřeli zamítnutí o konfiskaci na základě Benešových dekretů, takže se na něj zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi vztahovat nemůže.

Také namítli, že v rozhodném období, od 25. února 1948 do 1. ledna 1990, nebyl majetek využíván pro duchovní či pastorační účely, jak to zákon vyžaduje. Sporná je podle právního zástupce památkového ústavu také právní kontinuita řádu.