Slavnostní mše se zúčastnily stovky lidí, mnozí z nich měli v rukou vlastní lucerny, aby si od betlémského ohně mohli připálit a odnést si vlastní plamínek do svých domovů.

„Je to tradice, která má smysl. Prohlubuje v nás opravdové prožívání vánočních svátků. Ještě více se můžeme zklidnit a vnímat příchod Spasitele,“ řekla třicetiletá Daniela Prokešová, která se do kostela vypravila s manželem Markem a devítiměsíční dcerou Sárou.

„Celá naše rodina je katolická. Myslím si ale, že předání betlémského světla má co říci i těm, kteří křesťanství nijak neprožívají. Celý advent je o ztišení. Někdo medituje, někdo se modlí, někdo se může třeba jen dívat do plamene, který si z kostela přinese,“doplnil její slova pan Prokeš.

Studentka Lenka Navrátilová přiznala, že věřící není, na nedělní mši se přesto podívat přišla.

„O akci mi řekla už loni kamarádka, skautka, která sama vlakem rozvážela plamínky. Obdivuju lidi, kteří se něčeho podobného účastní. Jsem ráda, že se v dnešní době najdou mladí lidé, které nezajímají jen diskotéky a nakupování. Díky tomu, že se se skauty stýkám, si sama připadám jakoby čistší, pokud je to ten správný výraz,“ prozradila dívka s úsměvem.

Lucerničky s plamenem z Betléma dorazily na Hanou, stejně jako na území celé republiky, už během sobotního dne. Skauti je rozváželi v osobních vlacích i rychlících a poctivě vystupovali na každé zastávce podle speciálního „světelného“ rozpisu.

Tradice betlémského světla se píše od roku 1986. Do Evropy se dostane každoročně letecky díky rakouskému rozhlasu. Za naši republiku převzali plamen ve Vídni brněnští skauti. Mít doma Betlémský plamínek a nenechat ho zhasnout po dlouhé cestě, znamená podle organizátorů celé akce stát se součástí nekonečného řetězu domovů propojených symbolem naděje a duchovního poselství vánočních svátků.