Podnik by tak opět nabíral zaměstnance, které musel kvůli krizi propustit.

Pokud vyjde vše podle plánu, dodá Papcel významnému papírenskému kombinátu s názvem OOO Suchonski CBK stroj na výrobu papíru a také novou linku přípravny látky, z níž se vytváří balicí papíry. Litovelská firma bude hlavním dodavatelem a zajistí i montážní a stavební práce.

Důležitou příčinou úspěchu podniku je podle jeho generálního ředitele Davida Dostála schopnost vymyslet a vyrobit stroj zákazníkům přímo na míru. Díky tomu mohou Litovelští zdatně soutěžit na trzích prakticky po celém světě. Papcel se tedy může uplatnit v tak rozdílných zemích jako v Tanzánii, Íránu či Indonésii, nově zkouší expandovat i do Latinské Ameriky.

„Dokážeme vylepšit i stávající starší stroje, pokud někdo chce zvýšit jeho výkon nebo třeba změnit druh papíru, který vyrábí. Umíme také zmodernizovat a prodat přístroje, které již byly odstavené a nikdo je nepoužíval,“ popsal Dostál hlavní devizu podniku.

Čtěte také:Krize je příležitost pro investice, říká šéf Papcelu

Klíčová je teď otázka dohody s Českou exportní bankou, se kterou již Papcel spolupracoval při předchozích projektech. Jak celá transakce vlastně funguje?

„My podepíšeme smlouvu se zákazníkem a nabídneme mu možnost exportního financování. Pak podáme žádost na exportní banku, která musí transakci schválit. Papírny v Rusku nemají možnost získat dlouhodobé úvěry, a právě to jim banka nabízí,“ vysvětlil Dostál.

„Tento postup mohu jen doporučit. Tuzemskému podnikateli totiž garantuje, že obchod skončí uhrazením příslušných finančních částek. Firmu to samozřejmě stojí peníze, ale má zajištěno, že zhruba 85 procent peněz dostane ihned,“ reagoval šéf Hospodářské komory v Olomouci Jaroslav Havelka.

I pro uchazeče o práci je rýsující se obchod dobrou zprávou. Loni musel podnik kvůli krizi propustit padesát zaměstnanců. Pokud firma zakázku získá, bude opět nabírat lidi. „Budeme potřebovat další pracovníky do výroby, konstrukce i do řízení projektu. Kromě toho oslovíme také menší dodavatele, což znamená práci pro spoustu dalších lidí,“ dodal ředitel Papcelu.

Firma založená v padesátých letech byla za komunismu klasickým státním podnikem, v devadesátých letech byla zprivatizována a stala se akciovou společností. V šestadevadesátém roce se rozdělila na dvě samostatné firmy, jednou z nich je dnešní Papcel.

Koncem devadesátých let se podnik dostal do velkých finančních problémů, spadly mu tržby a počet zaměstnanců klesl z původních osmi set na sto osmdesát. I tak se mu podařilo přežít a znovu si získat důvěru zákazníků.

KAREL PÁRAL