Do boje se škůdci v pátek odpoledne vyslali pracovníci záchranné stanice v Bílé Lhotě-Pateříně mladé kalouse ušaté. Jde o letošní mláďata, která ve stanici vypiplali a nyní jim dopřáli svobodu.

V oblastech s kalamitním výskytem hrabošů se letos predátorům mimořádně daří. Sovy a dravci vyvedli nebývalý počet mláďat. Zahnízdily i raritní druhy.

„Kalousů je letos ve stanici nebývale mnoho, což je dáno hraboším rokem. Jeden byl poraněn při srážce s autem. Mláďata jsme našli v místech, odkud je už nebylo možné vrátit rodičům. Bez naší pomoci by ptáci uhynuli,“ popisoval Ondřej Csik, vedoucí pateřínské záchranné stanice.

Ptáčata v záchranné stanici ošetřili a měsíce dokrmovali, až je bylo možné vrátit zpět do přírody.

„Tak leť!“ těšila se z kondice zachráněných opeřenců pracovnice stanice Petra Faksová. „Jste teď potřeba jako sůl,“ připomněla gradaci hraboše polního.

Ochranáři vypustili přímo v Pateříně tři kalouse. „Nevezli jsme je nikam daleko. Tady to znají a pokud zpočátku nebudou v lovu úspěšní, přilétnou se dokrmit,“ vysvětloval Csik.

Dravci a sovy mají letos díky kalamitnímu výskytu hraboše polního více mláďat než obvykle.

„Ne dvě, tři, ale i šest. Hnízdí několikrát za rok, sova pálená už potřetí, u kalousů je to podobné. A třeba to ještě není konec, viděl jsem další malé kalouse. V oblasti s kalamitním výskytem hraboše je to letos trochu extrém,“ popisoval odezvu predátorů na hojnost potravy.

Užiteční ptáci s cenou zlata

Predace je nejpřirozenější způsob likvidace přemnožených drobných hlodavců.

„Kalous si denně vezme dvě tři myši. Když uloví samici, ta nebude mít mladé. Je to velký pomocník,“ vysvětloval vedoucí záchranné stanice, který letos navracel do přírody kromě kalousů také poštolky a káňata.

„Jsou to všechno velmi užiteční ptáci. Dnes, vzhledem ke škodám páchaným přemnoženým hrabošem, mají cenu zlata,“ dodal.

Populaci letos významně posílil i kriticky ohrožený sýček obecný.

„Objevili jsme rekordní rodinu se sedmi mláďaty kriticky ohrožených sýčků, kteří jich jinak mívají tři až pět. Celkově jsme spočítali o třetinu mláďat sýčků víc než loni. To je skvělá zpráva, protože sýčků u nás zbývá posledních sto párů,“ hlásil Martin Šálek z České společnosti ornitologické.

Kromě toho, že ptáci měli více mláďat, zahnízdily i raritní druhy.

„Na Olomoucku poprvé od 70. let 20. století prokazatelně vyhnízdila poštolka rudonohá,“ uvedl místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.

Ornitologové: Příroda si pomůže sama

Právě ornitologové v minulém týdnu ostře vystoupili proti rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, aby zemědělci v oblastech s největším výskytem hraboše mohli trávit škůdce plošně rozhozeným jedem.

Po plošném opatření volali zemědělci, kterým myši způsobily na letošní úrodě milionové škody. Sedláci se obávají o ozimy, které začnou set už v nejbližších dnech.

„Dravci a další ptáci nám pomáhají. Nechal jsem nyní udělat 250 bidel, které rozmístíme kolem pozemků, kde budeme set ozimy. Tato přirozená ochrana je však účinná, pokud je výskyt hraboše normální. Ne při letošní invazi. Dravec neloví pro zábavu, ale jen když se chce nažrat,“ poukazoval Jan Spáčilík, předseda ZD Dub nad Moravou.

Ministerstvo zemědělství plošné povolení po týdnu platnosti zrušilo. Zemědělci mohou nadále vkládat jed pouze ručně přímo do děr. Nebo žádat úřady o výjimku.

Podle ornitologů si ale příroda nakonec pomůže sama a gradace skončí i bez plošného rozmetání jedu, který by ohrožoval nejen dravé ptáky, ale i savce.

„Populaci hraboše v oblastech kalamitního výskytu čeká přirozený pád. Gradaci zarazí příroda sama. Vyčerpají se potravní zdroje a mezi hraboši dojde k přenosu nemocí, které běžně mají,“ poukázal Šafránek.

„Dravci, kteří letos reagovali na hojnost potravy, v příštím roce budou pracovat na gradaci jinde, v jiném okrese, kde bude potravy více,“ dodal.