Rodinný běh v Olomouci: radost, odhodlání i návraty po covidu

Některé děti se na trať vydaly po svých, jiné zvolily kola či odrážedla, ty nejmenší se vezly v kočárku. Nejrychlejší běžci obdrželi pamětní medaile zhruba po dvaceti minutách DM rodinného běhu, poslední žena překročila cílovou čáru tři čtvrtě hodiny od startu.

O čas ale nešlo. Hlavním smyslem vedlejšího závodu bylo provětrat se na čerstvém vzduchu, strávit čas spolu a dát si přitom trochu do těla. A samozřejmě se pak odměnit něčím dobrým, například zmrzlinou. Ta v parném letním dni přišla obzvlášť vhod.

OBRAZEM: Olomoucký půlmaraton 2021

Bežec z Liberce: První test po nemoci

Rok a půl. Tak dlouho postrádal svůj oblíbený sport amatérský běžec Zdeněk z Liberce. Nejprve ho o jednotlivé závody, za nimiž neváhá dojet i do zahraničí, okradla covidová pandemie. Když se přísná pravidla začala rozvolňovat, jako naschvál si zákeřný koronavirus dovolil přímo na něj. Rodinný běh v Olomouci v rámci Mattoni 1/2Maratonu si ale osmatřicetiletý sportovec ujít už nenechal.

„Čas? Nevím, neřeším. Cítím se, jako kdybych běžel celý půlmaraton,“ smál se pan Zdeněk krátce po proběhnutí cílem. Na trase dlouhé tři a půl kilometru mu dělala společnost sedmiletá dcera a manželka Kateřina. Chvíli, než zvýšil tempo a uprchnul jim.

Za normálních okolností by se vášnivý běžec vydýchal a šel by se postavit na start hlavního závodu, který odstartoval v 19 hodin. Letos ale ne.

„Během pandemie jsem hodně běhal a trénoval, bylo to super. Těšil jsem se, jak to na nejbližším závodě všem natřu, ale pak jsem taky onemocněl,“ svěřil se Deníku.

Olomoucký půlmaraton: odstoupení favorita, překvapený vítěz, skvělá Kamínková

Covidem se tento Liberečan nakazil letos začátkem května, necelých čtrnáct dní proležel v horečkách a bolestech. Když se z toho konečně dostal a udělalo se mu natolik dobře, že se rozhodl pro tradiční okruh v parku, neuběhl ani jeho polovinu.

„Rozkašlal jsem se, píchalo mě u plic. Forma byla fuč, zadýchával jsem se i při chůzi. Postupem času se to sice lepšilo, ale na ostrý závod jsem si zatím netroufl,“ přiznal Deníku.

Prvním vážnějším testem tak pro něj byla trať v Olomouci. Zdeněk si z něj odnesl víc než bolavé nohy a propocený úbor. „Celé jsem to uběhl, to je pro mě strašně dobrá zpráva. Příště už i s půlmaratonem,“ usmál se a s lahvemi vody se vzdálil vyhlížet zbytek své rodiny.