„Když už taková situace nastala, snažíme se z toho vytěžit maximum,“ říká čtyřicetiletá rodačka ze Zlína, která se ani po třech měsících v novém zaměstnání nedočkala zaplněných tříd. Deníku se Gabriela Štefanová svěřila, jak zvládá složitou situaci, zda jsou pokyny ministerstva školství srozumitelné nebo proč dá u pololetního vysvědčení přednost známkám před slovním hodnocením.

S jakou vizí jste se ujala funkce ředitelky ZŠ Senice na Hané?
Určité kroky tam z mé strany jsou, ale momentálně je nedokážu zmínit. Kvůli covidu totiž všechny vize zůstávají spíše v nedohlednu a naplňují se velmi pomalu. Celá koncepce, kterou jsem předkládala, je teď výrazně upozaděna. Ale rozhodně neztrácí na významu, jen je třeba vyčkat, až se situace zklidní. Teď se řeší, co je akutně nutné a vymyká se standardu. Prioritou je probíhající školní rok.

Zavedla jste ve škole už nějaké změny?
Spíš drobnosti, při tomto režimu se nedá dělat moc změn. Zavedla jsem přihlašování nebo odhlašování stravy vzdáleným přístupem. Dříve volali rodiče do školní jídelny paní vedoucí, teď to mohou vyřídit přes aplikaci, internet. Také jsem rozšířila informační systém pro rodiče, ve kterém vidí známky. Existoval pro 5. až 9. třídu, takže jsem jej rozšířila i na nižší stupeň základní školy.

Jsme za půlkou ledna. Už jste měla možnost vidět všechny žáky pohromadě?
Je to divné, ale teprve mě to čeká. Celou školu jako takovou v plném běhu jsem ještě neviděla. Od 14. října byla úplně zavřená, potom se žáci vrátili jen v rámci rotační výuky. Se svojí třídou jsem se osobně setkala asi měsíc a půl od svého nástupu, první kontakt byl pouze přes monitor počítače. Pak jsme se scházeli ob týden, ale jen dvakrát nebo třikrát, než jsme zase přešli na distanční výuku. Lepší než vůbec, ale ten osobní kontakt chybí.

Znamená to, že se sama zapojujete do výuky?
Přísluší mi sedm hodin pedagogické činnosti týdně. Učím čtyři hodiny matematiky v 7. třídě a k tomu ještě výpočetní techniku a informatiku v 5. i 7. třídě. Moje práce je tak aspoň pestřejší, s dětmi jsem ráda. Nebylo by dobře, kdyby z toho ředitel úplně vystoupil. Je fajn neztratit kontakt se žáky.

Jak zvládáte současnou situaci?
Škola je vybavena velmi dobře. V rámci dotace z ministerstva ještě před mým nástupem přišly notebooky, společnost T-Mobile poskytla datové sim karty. Technicky už posilovat nepotřebujeme, dokonce jsme schopní některým žákům vybavení i půjčovat. Je o to zájem, protože ne všichni mají možnost připojovat se k distanční výuce.
Kolegové jsou naprosto skvělí! Škola už měla k dispozici platformu, takže jsme ji rozjeli a začali využívat Microsoft Teams. Podle zpětné vazby se s tím sžili. Online výuka není ideální, ale když už taková situace nastala, snažíme se z toho vytěžit maximum. Vyučující pracují i s interaktivními tabulemi nebo propojují různé technologie, což dává širší možnosti. Myslím si, že v rámci možností to zvládáme nejlépe, jak můžeme a jak je v našich silách.

Máte zpětnou vazbu i od rodičů školáků?
Vztah školy s rodiči je důležitý. Před Vánoci jsme si vyzkoušeli online třídní schůzky. Někdo toho využil, někdo ne, jako při klasických schůzkách. Do budoucna v tom budeme samozřejmě pokračovat. Teď chci rodičům poslat dotazník, jak tohle nastavení výuky vnímají. Když dávají konstruktivní náměty nebo připomínky, je to fajn.

Projevuje se distanční výuka nějak výrazněji na letošních či loňských prvňácích?
Bavila jsem se s kolegyněmi z prvního stupně, určitě je to problém. Letošní prvňáčky uzavření škol zastihlo hned v říjnu. Tam začínají takové ty uvolňovací cviky, potom psaní. To se těžko učí přes obrazovku, zvlášť když někdo potřebuje vést ruku. Akorát z toho plyne tlak na rodiče. Myslím si ale, že to teď doženou a vše se srovná. To samé u druháků, kteří loni vynechali značnou část školy. Říká se, že co se dítě naučí v první třídě, to se s ním nese dál. Doufejme, že tam nezůstanou velké mezery, to by bylo nepříjemné. Každopádně jsem ráda, že už můžou chodit do školy.

Jsou pokyny MŠMT k současné situaci podle vás dostačující, jasné?
Veřejnost si možná myslí, že ředitelé škol dostali manuál, nástroje a prostředky k tomu, jak mají zajistit distanční výuku, ale vůbec to tak není. MŠMT vlastně vše nechává na ředitelích. V tomhle je to nepříjemné. Nejvyšší instance, od které čekáte informace, se ozve buď ex post, když už se dostanete do nějaké pozice a musíte reagovat, anebo tam těch informací moc nenajdete.

Blíží se vysvědčení. Zůstanete u známek, nebo přejdete na slovní hodnocení?
Zůstaneme u známek. Slovní hodnocení je fajn, ale stejně by pak bylo nutné rodičům přiblížit, jak si jejich dítě vede. Jsou zvyklí na jedničky, dvojky, trojky… Taky by se musel měnit školní řád. To není jednoduchá záležitost, stejně jako psát slovní hodnocení pro tolik žáků. Ti naštěstí nasbírali známky během prezenční výuky v září a prosinci i z různých online testů.

Mgr. Bc. Gabriela Štefanová

Má 40 let. Narodila se ve Zlíně, před 13 lety se provdala do Olomouce. Vystudovala obor Učitelství matematiky a informatiky pro střední školy na olomoucké Univerzitě Palackého (Mgr.) a později také ekonomický obor na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně (Bc.). Tři roky působila na gymnáziu v Praze, poté učila na gymnáziu v Olomouci a na střední škole v Prostějově. Má dvě děti.