„Když jsem zákon pročítala, požadované normy bychom nesplňovali. Podle mého je zbytečné dělat přísnější předpisy na něco, co funguje už teď. Vybrali si nás rodiče a jsou spokojení," míní Jiřina Popelková z Lesního dětského klubu Bažinka v Horce nad Moravou na Olomoucku.

Tamní mateřinka funguje rok a dva měsíce a aktuálně ji navštěvuje dvanáct až čtrnáct dětí. Podobná zařízení jsou třeba ve Velkém Týnci nebo v Lošově u Olomouce a na dalších místech Olomouckého kraje.

Nové nároky

Nový zákon upravuje hygienické podmínky nebo třeba požadavky na prostor.

„Jsme na pozemku který není stavební, máme tady jen maringotku. S podmínkami ale nemá nikdo z rodičů žádný problém. Pokud jsme s dětmi celý den venku, tak je nesmysl, abychom měli větší prostory," myslí si Jiřina Popelková. Děti se před brány mateřinky sjíždí z širokého okolí, Olomouce, Šternberka, Štěpánova nebo třeba Náměště na Hané.

Za školky se bojuje i peticí

Petici za změnu zákona podepsalo v celé zemi už jedenáct tisíc lidí.

„Lesní školky jsou pro děti rozhodně lepší než instituovaná sterilní výchova. Navíc je obecně nedostatek školek, schválit něco co zruší další místa přinese jen problémy rodičům, dětem a v konečném důsledku i vládě," napsal pod internetovou petici například Michal Přikryl z Olomouce.

„Podíleli jsme se na jejím šíření a někteří naši rodiče oslovovali senátory. Teď spíš čekáme, jaký bude výsledek," doplňuje Jiřina Popelková z Lesního dětského klubu Bažinka.

V čem je problém?

Poslaneckou sněmovnou schválená podoba zákona je kritizována za to, že zavádí novou plošnou regulaci všech zařízení péče o malé děti, původně byl prezentován jako další alternativa. Podle kritiků však možnost volby zákon nedává.

„Všichni, kdo provozují pravidelné programy pro děti od jednoho roku do nástupu do školy, by tak měli jeden rok na to, aby vyhověli požadavkům takzvané dětské skupiny, jinak skončí. V případě lesních mateřských škol se nejvíce ukazuje, nakolik je nová úprava nedomyšlená," míní předsedkyně Asociace lesních mateřských škol Tereza Valounová.

Vysvětluje, že nejen lesní školky, ale i řada dalších rodinných center má zavedené zázemí a provoz.

„Nyní by všichni měli mít nejméně 3m2 na dítě, sprchový kout nebo umyvadla ve výšce 50cm," přibližuje podobu zázemí dětské skupiny do 12 dětí Tereza Valkounová a doplňuje: „Pokud bude skupina větší než 12 dětí, jsou parametry stejné jako na mateřskou školu. To je pro většinu stávajících poskytovatelů nereálný požadavek a tak jim nezbude než zařízení zavřít."

Proti zákonu se staví i Český svaz ochránců přírody, který sám několik těchto školek provozuje.

„Lesní školky odvozují svůj název od toho, že zázemí pro děti v těchto školkách a klubech bývá pokud možno stranou civilizace, ideálně v lese. Rodiče pro děti svépomocně budují jurty, teepee nebo zvelebují maringotky, děti vyrůstají s kladným vztahem k přírodě," říká Libor Ambrozek, předseda Českého svazu ochránců přírody. Upozorňuje na to, že lesní školky ani nemohou mít parametry dětské skupiny, protože těžištěm jejich vzdělávacího programu je celodenní pobyt venku.

„Proto apelujeme na senátory, aby podpořili volitelnou registrace – kdo se nebude chtít registrovat, nebude dětskou skupinou, ale bude mít možnost fungovat dále," doplňuje Libor Ambroz.

Hlasování v senátu

Pozměňovací návrh, který pro lesní školky představuje šanci na dlouhodobější existenci by mohli senátoři ve středu odhlasovat.

„Vím, že paní místopředsedkyně Senátu bude předkládat doplňující návrhy. Očekávám, že pozměňovací návrh projde," sdělil olomoucký senátor Martin Tesařík z ČSSD, která má v horní komoře parlamentu většinu. Podotkl, že téma dětských skupin a lesních školek ho oslovilo.

„Rozumím tomu, že když je nedostatek míst v klasických mateřských školkách, je potřeba hledat jiné řešení. Osobně ho vnímám spíš jako přechodové. Podstatou ale je, aby tato varianta byla umožněna při zachování řádu a pravidel, aby na to malý človíček nedoplatil," dodal senátor, podle nějž téma rozděluje společnost podobně jako například domácí porody.