Deník hanáckého vojáka z 1. světové války - díl 5.

Deník J. Kakáče z 1. světové války - říjen 1914

Středa 30. IX. Ráno vracíme se do vsi, neboť máme den oddechu. Velká potíž jest zde o vodu. Déšť trochu ustal. Odpoledne v plukovním rozkaze stojí, že všechna jízdní kola mají býti od majitelů odkoupena. Moje jest odhadnuto v ceně 130 korun. Peníze prý dostanu až 10 neb 11tého.

Čtvrtek 1. X. Ve 4 h. ráno vstáváme, chystáme se k odchodu. O ½ 6 h. postupujem, chvílemi i bloudíc přes potok až do vsi Libunka.

Pátek 2. X. O ½ 7 h. ráno jdem dále. Jdouc přes městečko Stopnice dostáváme jablka od občanů. O 1 h. odpolední sme ubytováni ve vsi Děslavic, zde vaří každý mléko a podobné.

Sobota 3. X. O ½ 6 h. ráno odchod, po 10 h. odpolední zastavujem ve vsi Koniboty. Večer přichází náš milený setník, podávaje nám ruce, ptá se, jak se nám vedlo po ten čas, co byl pryč. Večer odchází pan nadporučík ku 6 setnině.

Neděle 4. X. O ½ 4 h. ráno jest alarm. Jak sme ráno vyšli, tak ustavičně jdem, až o ¼ 4 h. zastavujem u malého lesíku, zde odpočíváme. Též zde vidíme německé husary před námi. Odtud děláme útok na Rusy asi 2 h. před námi, obcházíme celou frontu až na pravé křídlo. O 6 h. jdem v rojnici na kopec, zde zůstáváme ležet jako záloha. O ½ 8 h. jdem do vsi Dvorek. Zde sme těsně ubytováni.

Každý se zásobuje, pokud možno sádlem a chlebem

Pondělí 5. X. O 8 h. ráno míjíme ruské zákopy, jest vidět, jak rychle ustupovali. O 5 h. odpolední stavíme na jihovýchodním konci vsi Litvani polní stráž. O 9 h. schází se celý pluk do vsi, my zůstáváme ve své posici.

Úterý 6. X. O 5 h. ráno postupujem k městu Sandoměři. Asi k 11 h. stojíme jako divisní záloha, prší až do 6 h. večer, pak jdem do vsi Kichary. Jsme ubytovaní s hulány.

Středa 7. X. Máme oddech, kterého jsme velice potřební. Stále prší. Každý čistí oděv, pere prádlo. Jsme nuceni péct sami chléb.

Čtvrtek 8. X. Opět den odpočinku. Na jihu řádí děsná kanonáda. Rusi jsou u Sandoměře obklíčení. Odpoledne fasujem deky na přikrytí.

Pátek 9. X. Ráno se dovídáme, že opět budem odpočívat. Každý se zásobuje, pokud možno sádlem a chlebem.  

Při sčítání shledáno, že více než polovina mužstva chybí…

Sobota 10. X. Opět den oddechu. K večeru čten plukovní rozkaz, že ráno budou bohoslužby a že zajali dva tisíce Rusů.

Neděle 11. X. Scházíme se ku mši svaté, začíná pršet tak, že jest tato odřeknuta. Dělostřelba řádí napořád. Čekáme, že půjdem zesílit pozici. Večer čten opět rozkaz, že zajali 20 tisíc Rusů. Též, že Rusové útočili na naši pevnost Přemyšl, byli však odraženi, a že na řeku Vislu byla dopravena autoděla 21 ½ cm v průměru.

Pondělí 12. X. O 5 h. ráno alarm, načež odchod, cesty blátivé, jdem jeden po druhém! Cestou tlačí obyvatelstvo autobus za dozoru vojska. Stále prší. Jdem přes město, zde leží německá armáda. Večer se stále roztahuje spojení, tak že velice pomalu jdem vpřed.

Úterý 13. X. Ustavičně prší. O ½ 2 h. zastavujem ve vsi Potoček, každý hledá nějaký koutek, kde by se skrčil. Sotva se každý trochu ohřál, jdem o ½ 6 h. ráno dál. Při sčítání shledáno, že více než polovina mužstva chybí, o 7 h. ráno zastavujem před městem Tarlov, bychom se shromáždili. O 10 h. jdem dále až do Svěševice, zde nocujem.

Pokračování příště…