Včera ji rektor univerzity Lubomír Dvořák jmenoval novou děkankou fakulty. "Formality mne nechávají v klidu. Ale konečně mám v ruce dokument. Konečně je klid a jistota a tlustá čára za minulostí. Začínáme znovu, všechno je za námi a můžeme se dívat dopředu," říká děkanka Milana Hrušáková.

Rozhovor


Jak se cítíte v nové funkci?


Jdu přes fakultu a potkám řadu mladých učitelů a mám okamžitě dobrou náladu. A totéž platí i o mých proděkanech. Vidím na nich zápal a to mě dělá dobře. Cítím se tady spokojeně.

Co bylo důvodem, že jste se rozhodla loni v červnu kandidovat na post děkana olomouckých práv?


Před druhou volbou dnes už bývalého děkana Michala Malacky za mnou kdosi přišel a říkal, že by mě chtěli navrhnout a jestli bych nechtěla kandidovat na děkanku této fakulty. Tehdy jsem to odmítla s tím, že mají Michala Malacku a já mám dost práce. Když pak Malackovi končilo druhé volební období, tak za mnou sám přišel a říkal mi, že potřebují někoho s vědeckou hodností. Ptal se mě, jestli nemám zájem a nechala jsem se přemluvit.

Proč? Byla to pro vás výzva?

Ano. Ze začátku jsem říkala, že v Olomouci nemám žádné pevné vazby. Znám samozřejmě řadu lidí, ale chtělo by to někoho, kdo je skutečně z Olomouce. Michal Malacka mě přesvědčil, že to není problém a přesvědčoval mě tak dlouho, až jsem to jako výzvu začala vnímat. Je to pro mě skutečně výzva, něco zajímavého a přitažlivého, co člověk zatím nedělal. Samozřejmě zkušenosti s řízením jsem po čtrnácti letech vedení katedry měla, ale řízení fakulty je něco nového. Navíc tohle není fakulta, kde by narozdíl od těch kamenných, byla jakákoli změna problémem. Říkala jsem si, že bych tady mohla realizovat i své představy z mládí. Je to výzva zkusit si jít i jinou cestou a profilovat fakultu i částečně jiným způsobem, než jsou tradiční fakulty. A vypadá to, že se nám to v tomto směru může podařit.

Co byste tady chtěla změnit?

Prvním naléhavým krokem je akreditace doktorského studijního programu a umožnění skládat rigorózní zkoušky. Akreditační komise návrh v létě zamítla a jedním z hlavních argumentů proč, byla i nestabilita situace na fakultě. To je teď důvod, který odpadl. Na fakultě po červnové první volbě vypuklo značné zděšení včetně podmíněných výpovědí a odnímání souhlasu s garancí jednotlivých předmětů v doktorském programu. Byla tady velká bouře. Nová žádost o akreditaci se už připravuje. Domnívám se tedy, že teď už by neměl být žádný nečekaný problém.

Jaké jsou další změny?

Zpracovává se nový studijní bakalářský program, specializovaný ve spolupráci s Justiční akademií v Kroměříži a ve spolupráci s brněnskou fakultou. Chystáme určitou reformu studia, což je běh na dlouhou trať a uvidíme, co se nám v tomto směru podaří.

Kdy se bude schvalovat akreditace magisterského studijního programu?

Akreditace končí ke konci roku 2009 a do té doby by měla být reforma připravena. Nebo spíš modernizace studia. Nemůže to být něco zásadně odlišného od ostatních fakult. Jednak to nejde a jednak se obávám, že bychom mohli narazit na konzervativní přístup. Je ale stále celá řada věcí, které se dají změnit a je dost zkušeností se studijními programy zahraničních fakult, takže k určitým změnám určitě dojde.

Zmínila jste, že akreditační komisi připadala situace na fakultě, která nemá děkana, jako nestabilní. Myslíte si, že obdobně to mohlo působit i na případné budoucí studenty?

Ano. I na některé uchazeče o studium mohlo působit, že toto není fakulta, jejíž studium jejich životním cílem.

Mluví se i o tom, že olomoucká fakulta není pro studenty, kteří chtějí studovat práva, až tak zajímavá…

Ano, to je pravda. Tím, že je fakulta jednou z nejmladších, tak byla chápana jako ta, která je stále na počátcích svého vývoje a většinou když uchazeč o studium podával přihlášku, tak na prvním místě uvedl Brno a Prahu. Olomouc byla na třetím místě, jako škola, kam mohou jít, když nevyjdou první dvě možnosti. Pro některé studenty je to záležitost regionální. Ale myslím si, že je to záležitost i mediálního obrazu fakulty, který by se měl zlepšit, protože neodpovídá skutečnosti a možná si student za pár let řekne, nechci do Brna, ale do Olomouce. Pokud by se toto podařilo změnit, to by bylo úžasné.

Jak jste vnímala stav na fakultě po první volbě a i následné kroky vašeho tehdejšího protikandidáta?

Jako neuvědomění si, co funkce děkana obnáší, co to všechno znamená a jaké jsou pak důsledeky. Na jedné z těch besed před volbami, na přímý dotaz, kde se ho někdo ptal, jestli nemá strach, odpověděl že ne. Tehdy jsem si říkala, že já strach mám z toho, že on ho nemá. Protože ledacos o té fakultě vím a i o tom, co obnáší funkce děkana na této fakultě. A já osobně z toho zdravou míru obav mám. Bude to náročné.

Zvažovala jste svou účast ve volbě druhé?

Byla jsem rozhodnutá. Po první neúspěšné volbě tady vypuklo značné zděšení a řada lidí z fakulty za mnou chodila a říkala, teď to nesmíš vzdát. A pak když za mnou přišli podepsat souhlas s kandidaturou, tak tam bylo přes šedesát nominací. Říkala jsem si, že jim nemůžu říct - teď to balím, už sem jezdit nebudu. Cítila jsem velmi silnou podporu, jak z řad učitelů tak i od studentů. Takže proto jsem do toho šla podruhé. Ale konstatovala jsem, že potřetí bych už nekandidovala.

Zvítězila jste. Čekala jste to?


Volby dopadly zajímavým způsobem, kdy se rozhodlo plným počtem hlasů. Což mě překvapilo.

Co říkali na situaci samotní studenti?

Řada studentů je s tímto řešením spokojená. A pak je velká část studentů, kterým je to jedno. Protože pro studenta je děkan relativně neškodný do doby, než mu podepisuje rozhodnutí o ukončení studia.

Co na vás čeká v příštích dnech?

Připravuji kolegium děkana, chystáme směrnici o organizaci zkoušek, kterou musím projednat se studenty. Chystáme také evaluaci úvazků, tedy rozsah výuky každého učitele, protože je to nerovnoměrné. Nejde, aby učitel učil dvě hodiny týdně a jinak ho tu nikdo neuvidí a navíc z něho nevypadl ani jeden článek. To jsou první dva kroky.

Bydlíte v Olomouci nebo budete denně dojíždět z Brna?

Bydlím na předměstí Brna, takže autem to mám od domu k fakultě padesát minut. Na fakultě jsou ale tři garsoniéry pro externí učitele, kde mohou přespávat. Vyřešila jsem to tak, že jsem jednu kolonizovala a to trvale. Zatím jsem v Olomouci tři dny a ve čtvrtek ráno jedu do Brna, kde zkouším svůj předmět. Časem tady ale budu přebývat mnohem víc.

Kdo je Milana Hrušáková


Narodila se v roce 1952 v Brně je vdaná a má dceru, která vystudovala Právnickou fakultu v Brně.
- vystudovala brněnskou právnickou fakultu a od roku 1975 na této fakultě působila
- od 23.1.2008 je děkankou Právnické fakulty v Olomouci