Peníze vedení zamýšlí použít na dovybavení tříd a učeben.

O zůstavitelce, rodačce z Olšan u Prostějova, se toho moc neví. Narodila se v roce 1926 a trvale žila v Praze.

„Jednou jsem telefonicky hovořil s notářskou kanceláří a ta mi řekla, že paní asi měla s naší školou nějakou spojitost. Zřejmě to ale nebyla žačka. Buď tedy nějaká spolupracovnice pana profesora Vejdovského, protože ten ročník by o tom svědčil, nebo pacientka," odhadoval ředitel školy Jiří Müller.

Když se o dědictví dozvěděl, nejprve zprávě nevěřil.

„Přiznám se, že jsem byl v telefonním hovoru trochu nedůvěřivý. Pak to ale přišlo písemně. Protože se nestává každý den, že vám někdo cizí zatelefonuje a řekne vám, že vaše instituce zdědila nějaké peníze," vysvětlil opatrnost ředitel.

Prostředky by po souhlasu zřizovatele školy, kterým je Olomoucký kraj, nejspíše šly na nákup pomůcek.

„Máme novou školu, takže nás akutně nic netrápí, ale peníze bychom asi použili na vybavení. Pokud dědické řízení projde, asi by se to investovalo do učebních pomůcek, speciálních kompenzačních pomůcek, dovybavení učebny přírodní věd," nastínil Jiří Müller.

392 prvorepublikových mincí

Přijmutí dědictví odsouhlasila rada Olomouckého kraje. Poputuje do rezervního fondu školy.

Žena jí odkázala také sbírku 392 mincí prvorepublikových mincí pocházejících kromě Československa například z Bulharska, Dánska a Holandska.

„Jedna varianta je, že by mohly být zpeněženy. Další, že by zůstaly na škole, případně byly dočasně zapůjčeny muzeu, ale zůstaly by v majetku kraje," řekl náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro školství Zdeněk Švec.

Jakou hodnotu může sbírka mít, musí určit odborník.

„Cenu si netroufnu odhadnout, ale jsem názoru, že hodnota některých mincí z období první republiky může přesahovat i částku na vkladní knížce, tedy 1,406 milionu korun. Jsou to například určité ročníky českých pětikorun, které byly raženy v období 1928 – 1933. Jsem trochu numizmatik," řekl krajský radní Švec, jenž sám sbírá mince české a německé.