Olomoucký kraj přijde kvůli zrušení superhrubé mzdy a snížení sazeb daně z příjmu o půl miliardy korun. „Toto rozhodnutí považuji za velmi nešťastné a krátkozraké,“ poznamenal náměstek hejtmana Olomouckého kraje Jan Šafařík. Další daňové úpravy hejtmanství připraví ještě o tři sta milionů korun navíc.

„Pokud včerejší opatření projdou dalšími schvalovacími články, budou na nás mít těžký, ale opravdu těžký ekonomický dopad ve výši osm set milionů korun. Už tak jsme museli upravovat chystaný rozpočet na základě daňových dopadů, které pro nás už předtím znamenaly mínus půl miliardy korun. Snažili jsme se to s velkým úsilím napasovat a teď se dozvídáme o další finanční zátěži,“ řekl hejtman Josef Suchánek.

Na čem bude nucen Olomoucký kraj šetřit, zatím radní nestačili rozhodnout.

„V zásadě se to bude muset dotknout úplně všeho. Do provozu i investic jsme museli při tvorbě rozpočtu sáhnout už předtím. Teď vidím jedinou možnost v oblasti investic a krajských dotací,“ nastínil hejtman Suchánek.

Náměstek Šafařík potvrdil, že úspory se budou týkat mnoha projektů napříč všemi resorty a regiony.

„Příští rok bude bohužel jeden z nejhorších v historii krajů,“ podotkl.

Litovel přijde o 20 milionů

O zásadní částky přijdou rovněž místní samosprávy. V případě vesnic se jedná o miliony, u měst o desítky milionů korun. Například bezmála desetitisícová Litovel přijde kvůli aktuálnímu balíčku odhadem o dvacet milionů korun. Litovelští zastupitelé přitom už 5. listopadu schválili rozpočet na příští rok.

„Na základní funkce města peníze máme. Provoz technických služeb, odpadové hospodářství, provoz příspěvkových organizací, škol, sportovišť, drobné investiční akce. Na větší ale akce moc peněz nezbývá. Na město a jedenáct vesnic budeme mít patnáct, možná dvacet milionů korun. Což je tragédie,“ zhodnotil starosta Litovle Viktor Kohout.

V lednu budou představitelé města řešit rozpočtové změny.

„Podle aktuálních čísel budeme vědět, jaké investice budeme moci realizovat. Může se stát, že řada akcí, které máme připraveny, budou muset počkat. Což přináší problém se stavebním povolením i s dotacemi. Máte dotaci a do dvou let musíte postavit. Pokud se to nestihne, dotaci musíme vrátit. Možná to dopadne tak, že si i město bude muset vzít i nový úvěr,“ zauvažoval starosta Kohout.

Obliba u lidí s velkým schodkem v rozpočtu

Rovněž podle starostky Jeseníku Zdeňky Blišťanové je situace natolik závažná, že obce budou muset výrazně omezit své investice. Nedojde tak ani na prostou obnovu jejich majetku.

„Je určitě hezké gesto zrušit superhrubou mzdu, ale to si může dovolit ten, kdo na to má, kdo ví, odkud peníze vezme. Určitě je neprofesionální zavázat si oblibu u lidí dalším velkým schodkem v rozpočtu,“ uvedla.

Jeseník s ohledem na dřívější prohlášení premiéra Babiše o možném snížení daní s tímto krokem počítal.

„Máme finančně zdravé město a tato nesystémová rozhodnutí nám naši práci velmi ztěžují. Protože si na podobné nesystémové kroky vlády zvykáme, snažíme se je předvídat. V rozpočtu na rok 2021 plánujeme daňové příjmy o deset procent nižší. K lepšímu se dá vrátit vždy,“ dodala starostka Blišťanová.

V souvislosti s daňovým balíčkem vyzval sociální demokrat a hejtman Pardubického kraje Martin Netolický svou mateřskou stranu k odchodu z vlády.

„On ví, jaký bude dopad. Lidé se budou zajímat, proč ta silnice není dodělaná, proč se nedělají chodníky, když byly slibované. A první, kdo to odnese, bude hejtman nebo starosta obce. Lidé nevidí, že je problém s penězi nebo něčím jiným. Vždycky za to může místní vedení,“ poznamenal k Netolického výzvě Viktor Kohout.

Reakce starostů na daňové změny

Starosta Troubek Radek Brázda (STAN):

Je to těžký zásah do státního rozpočtu, a tím pádem i s dopadem na samosprávy. Dopad na obce činí 31 miliard, u krajů je to 13 miliard. Pro obce to tedy znamená o deset procent méně finančních prostředků, o které trvale přijdou. Budeme tedy muset omezovat investice a hledat možné úspory v provozu. Z investicí budeme moci realizovat jen ty projekty, na které máme zajištěnou dotaci.“

Starosta Hranic Jiří Kudláček (ODA)

Lidé si zaslouží, aby měli pro své zvýšené náklady příjmy, ale není vhodná doba na to, abychom snížili financování měst a obcí o poměrně významné peníze. My přijdeme v rámci tohoto aktu o 25 milionů korun, a když k tomu připočteme předpokládaný daňový výnos státu, o který přijdeme, tak to bude dělat pokles v investičním rozpočtu Hranic až o 60 procent. Jestliže jsme zastavili financování ve městech a obcích, tak to je ten nejhorší ekonomický krok, jaký jsme mohli udělat. (pu)