Jen Zemědělské družstvo Dub nad Moravou spočítalo škodu na více než 10 milionů korun. Letošní úrodu už neochrání, ale vzkazují, že další si škůdcem sežrat nenechají.

Do boje s hlodavci chtějí nasadit nejtěžší kalibr Stutox II, který v kombinaci s žaludeční kyselinou zabíjí hlodavce do několika hodin.

Plošnou aplikaci od 5. srpna povolilo ministerstvo zemědělství, avšak tvrdě narazilo nejen o ochránců zvířat, ale i u Ministerstva životního prostředí.

„Starou sklizeň mít sežranou a druhou si nechat taky sežrat? To by nás všichni považovali za tuponě!“ reagoval předseda Zemědělského družstva Dub nad Moravou Jan Spáčilík na bouřlivou diskusi o ochraně zemědělských plodin před nebývalou invazí přemnožených hrabošů.

A v červnu přišla katastrofa

Na to, že letos bude s hrabošem zle a nepomůžou predátoři, kterým 30 let staví bidla, poukazoval od května.

„Jen jsme sledovali, jak myši začínají nesmírným způsobem gradovat. A v červnu přišla katastrofa! Kdyby včas byla schválena třicetidenní výjimka a zemědělci mohli poházet nástrahu lokálně, kolem cest a dalších míst, odkud se hlodavci rozlézali do pozemků, byl klid,“ poukazoval.

Škodu napáchanou hlodavci odhadli v Dubu nad Moravou na 16 milionů korun. Do konce letošních žní počítají hodiny. Vyžrané plochy nezaorávali.

„Když mám na 60 hektarovém pozemku požraná stometrová kola, úrodu znehodnocenou z 50 procent, nenadělám nic. Leda pozemek zničit celý,“ popisoval Spáčilík.

Zasahují mechanicky, spoléhají i na dravce

Z letošní úrody už před hrabošem nezachrání ani klas. Ani kdyby rozmetal jed. Ten už případně může zabránit tomu, aby se přemnožení hraboši nepustili do ozimů, které půjdou brzy do země. Podle Spáčilíka by po plošném zásahu sáhli jedině tehdy, pokud by selhala aktuálně prováděná opatření.

„Zatím jsme se pustili do intenzivní mechanické likvidace myší. Pozemky prohlubujeme do 45 centimetrů a těžkými válci válcujeme. Traktory jedou naplno ve dvou směnách. To by bylo, aby to nepomohlo,“ líčil předseda ZD Dub nad Moravou.

Spoléhá i na spojence dravce a další druhy opeřenců, kteří se živí drobnými hlodavci.

„Nechal jsem udělat 250 bidel. Rozmístíme je kolem všech pozemků, kde budeme set ozimy. Ale tato pomoc je účinná pouze tehdy, když je výskyt hrabošů normální, dravci nám neuchrání úrodu před tak obrovskou invazí,“ vysvětloval.

Rozmetat jed jako hnojivo? To tedy ne!

Proti plošnému použití jedu na zemědělských pozemcích se tvrdě postavili ornitologové. Apelují na státní úřady, aby souhlas vzaly zpět a umožnily výhradně cílenou aplikaci Stutoxu II ručně přímo do děr.

„Jako se to dělalo v minulosti, kdy chodili chlapi s gumovými rukavicemi, házeli jed do děr a nohou díru zahrnuli, takže se myš nedostala ven. Nemohlo dojít k následné otravě ptáků a dalších živočichů. Rozmetat tento jed na hraboše jako hnojivo? A dát ho k dispozici volně všem zvířatům? To je nepřijatelné, “ kroutil hlavou místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.

Podle Spáčilíka by taková aplikace byla ideální, ale je nerealizovatelná.

„Tisíc hektarů pozemků obcházet lidmi a dávat nástrahu do děr? Buďme realisty. Nejsou lidi. Myslivci? Těch je na 250 hektarů honitby šest a chodí do práce,“ kontroval předseda.

Hrůzná otrava racků

Šafránek připomněl, co udělala plošná aplikace jedu na hubení hrabošů před 10 lety nedaleko Olomouce-Chomoutova, kde v jedné z nejvýznamnějších ptačích rezervací Olomouckého kraje zahynulo na 1500 racků. Dopady otravy na početnou kolonii racků chechtavých, která každoročně hnízdí na velkém ostrově, byly katastrofální.

Rozhodne se v pondělí

Na ministerstvu zemědělství se v pátek uskutečnilo mimořádné jednání odborníků kvůli možnostem, jak hubit kalamitně přemnoženého hraboše polního na Moravě a plošné aplikaci Stutoxu II, kterou od pondělí 5.srpna povolil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Prozatím bylo rozhodnuto o jeho pozastavení. Zda jej zemědělci budou moci plošně použít, nebo ne, bude zřejmé v pondělí.

Do pátku možnosti plošně aplikovat přípravky na hubení hrabošů žádný zemědělec v Olomouckém kraji nevyužil.