Pole střídají pole, občas remízek. Z tradičního rázu hanácké krajiny u Smržic na Prostějovsku najednou vystupuje nepřehlédnutelný skleník.

Právě ho dokončuje místní společnost AGRO Haná a od konce listopadu v něm chce na ploše dvou a půl hektaru pěstovat rajčata.

Ve Smržicích tak navazují na podobný projekt z Haňovic na Litovelsku, kde koncem minulého roku začala fungovat první velkopěstírna rajčat v České republice.

Vedení obce protestovalo

Obavy některých obyvatel Smržic i okolních obcí o dopad na životní prostředí či zdroje vody odmítá vedení firmy s poukazem na využité moderní technologie. Uklidňující reakce přinášejí také první zkušenosti z Haňovic.

I ve Smržicích sázejí na hydroponické pěstování, na třicet tisíc sazenic tedy nebude brát živiny z půdy, ale ze speciálního roztoku. Rajčata cherry, tedy s menšími plody, se v něm budou pěstovat celoročně.

Starost o ně pak vytvoří v jedné z největších obcí Prostějovska práci pro několik desítek lidí.

„Přineseme přes třicet pracovních míst. Často manuálních, zároveň však také pozice pro ženy. A pro ty jich v regionu moc není, a když ano, tak s nízkými platy,“ řekl Deníku jednatel společnosti AGRO Haná Marek Jedlička.

Skleník roste v areálu bývalé cihelny mezi Smržicemi a místní částí Studenec už několik měsíců. V provozu bude od konce listopadu.

Vedení Smržic proti stavbě dlouhodobě protestovalo.

„Čekáme hlavně, až to bude fungovat. Proti řadě věcí jsme se však odvolávali,“ uvedl místostarosta Smržic Jiří Přikryl.

Voda z deště, teplo z bioplynu

V některých otázkách obec uspěla, například s požadavkem na zatemnění. Projekt postupně dostal zelenou od všech dotčených úřadů.

Právě světlo, protože ve skleníku se bude svítit i v noci, a odběr vody v časech, kdy region trápí sucho, se v kritice zmiňovaly nejčastěji.

Vedení AGRO Haná ale ujišťuje, že skleníky životní prostředí ve Smržicích neovlivní.

„Budeme téměř soběstační. Máme dvě velké nádrže na dešťovou vodu a systém, který ji z celého areálu schraňuje. Skleník také využije teplo z naší bioplynové stanice,“ uzavírá technický ředitel Miklas.

Smržická rajčata zůstanou v Česku
Více než dva a půl hektaru, třicet tisíc sazenic či výnos přes třicet kilo na metr čtvereční. Takové jsou hlavní parametry skleníku s rajčaty, který se už tyčí nedaleko Smržic. Severovýchodně od obce zkrátka vyrůstá stavba, která očím neunikne. Uvnitř se budou skrývat technologie, které patří k nejmodernějším v celé republice. „Máme speciální techniku v mnoha ohledech. Třeba okenní tabulky jsou ze speciálního skla. Propouští světlo způsobem, že listy nestíní plodům a navíc neumožňuje paprskům naplno pražit na rajčata,“ uvedl příklad technický ředitel Marek Miklas. Jak zdůrazňuje, použité technologie jsou špičkou v oboru. „Máme je od českého dodavatele, postupy jsou však od Nizozemců,“ řekl zástupce smržické společnosti AGRO Haná. Samotný skleník by měl být z velké části energeticky soběstačný. „Máme dvě nádrže zadržující dešťovou vodu, teplo a elektřinu pak budeme mít díky bioplynové stanici,“ pokračoval Marek Miklas. „Naprostou většinu produkce chceme nabízet v tuzemsku. Bude zde i prodej ze dvora, i ve Smržicích si je tak budou moct lidé zakoupit,“ uzavřel Marek Miklas. (sob)