„Naše rehabilitační oddělení navštěvují všechny věkové skupiny. Přibývá ale skupina mladších ročníků, která většinou souvisí s charakterem jejich povolání - práce na PC nebo sedavá práce. Jednostranná zátěž přibývá i u dětí, která souvisí s omezením jejich pohybu venku, na sportovištích a jejich velký zájem o informační technologie. Problém je, že po skončení online výuky většina z nich dále zůstává u počítače nebo mobilu, a tím se omezuje jejich fyzická aktivita,“ popisuje primářka rehabilitačního oddělení Nemocnice AGEL Šternberk Alice Ščudlová.

Současná doba je pro všechny omezující. Chybí sportovní i kulturní vyžití, a to má velký vliv i na psychiku. S tím také souvisí postupné zhoršování pohybového aparátu.

Pohyb je podle primářky nutný ke zdravému způsobu života, zvláště v nynějším covidovém období, kdy je pohybu velmi málo.

Pravidelný pohyb působí jako prevence a vede ke zmírnění bolestí zad, zlepšení kondice, ale i ke zvýšení imunity.

Většina lidí zůstává doma na home office, stejně tak žáci na distanční výuce, kteří nemají vhodné pracovní podmínky.

„Špatné a dlouhé sezení nebo nevhodné pracovní podmínky můžou vést k přetěžování krční páteře, které se projevuje bolestí v této oblasti. Často se objevují také bolesti bederní páteře. Jakákoliv jednostranná a dlouhodobá zátěž není vhodná pro naše záda. Po delším sezení je nutné střídat polohy, jít se projít nebo udělat pár protahovací cviků,“ zdůrazňuje primářka

Trvalé změny jsou nevratné

Při dlouhotrvajícím jednostranném zatěžování páteře, může podle lékařky dojít postupně ke vzniku funkčních poruch, jako jsou blokády v oblasti páteře se vznikem takzvané svalové dysbalance.

„Funkční poruchy jsou návratné a lze je odstranit pomocí řízené rehabilitace a samostatného cvičení. Trvalé změny jsou ovšem nenávratné. Jde o poruchy držení těla, kdy se zvýrazňuje hlavně hrudní kyfosa a bederní lordosa. Přitom často nacházíme degenerativní změny na páteři, výhřezy meziobratlových plotének,“ objasňuje Alice Ščudlová.

Základním předpokladem k tomu, aby obtíže nevznikaly a nevracely se, je podle ní prevence.

„Samostatné cvičení pomáhá pacientům, aby byli schopni si sami pomoci, hlavně při chronických bolestech. Pokud si lidé nejsou jistí, jak správně cvičit, je dobré se objednat na osobní konzultaci k odborníkovi, kterým je fyzioterapeut nebo lékař. Ten dokáže zvolit vhodné cvičení šité pacientovi na míru,“ doporučuje primářka.