Přesněji na Krajské hygienické stanici (KHS) Olomouckého kraje, která byla pod extrémním tlakem a covid-19 ji stále zaměstnává.

„Práci dodnes ovlivňuje dlouhodobá únava a její následky, čemuž se nelze divit. S nemocí covid-19 se nyní potýkáme ve zcela jiných podobách,“ přibližuje v rozhovoru pro Olomoucký deník ředitelka KHS Olomouckého kraje Lenka Pešáková.

Paní ředitelko, jak se změnila KHS od té doby?
Charakter naší práce se postupně vrátil do podoby běžného rozsahu činností v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví, avšak práce jako taková „před“ a „po“ pandemii má rozdílný nádech.

Co je jiné?
Práci dodnes ovlivňuje dlouhodobá únava a její následky, čemuž se nelze divit. S nemocí covid-19 se nyní potýkáme ve zcela jiných podobách.

Co máte na mysli?
Řešení množství přestupků z dob pandemie a hygienická šetření prováděná v souvislosti s ověřováním podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání.

Pro představu: kolik jste dělali takových šetření?
V Olomouckém kraji v roce 2021 přes 1200, obdobně tomu bylo i v roce minulém.

Odchod zkušených

Nasazení a zodpovědnost hygieniků během pandemie covidu byly obrovské. Posílila KHS personálně? Mám informace, že je to aktuálně spíše naopak…
V období pandemie, konkrétně k 1.7.2020 jsme byli posíleni o celkem 4 místa. Ve výsledku k 1.1.2023 byl počet systemizovaných míst naší KHS o 4 místa ponížen.

Co vím, během pandemie odešli zkušení zaměstnanci…
Ano, několik dlouholetých a zkušených kolegyň a kolegů, a děje se tak bohužel dodnes. V krátkém čase přibývají zcela nové agendy k naší stávající činnosti navázané na národní nebo evropskou legislativu.

Je potřeba navýšit počty odborníků?
Vnímám potřebu rozšíření našich řad o specializované odborníky, a to i s ohledem na opakovaně zmiňovanou potřebu posílení orgánů ochrany veřejného zdraví v průběhu samotné pandemie. Napříč krajem došlo díky pandemii ke značnému prohloubení a rozšíření spolupráce, což považuji z hlediska primární prevence a zajištění ochrany veřejného zdraví v regionu za velmi důležité a ve všech směrech přínosné.

Jak je na tom KHS po stránce technického vybavení. Zlepšilo se?
Určitě ano, a to díky našemu úspěšnému zapojení do 102. IROP (IROP je jeden z operačních programů, přes které se v Česku rozdělují peníze poskytnuté z evropských fondů, pozn. red.).

Nasazení KHS během pandemie jsme už zmínily. Promítlo se to do výplat? Zvedly se pracovníkům KHS mzdy?
Během vlastního řešení pandemie nemoci covid-19 byl přechodně náš rozpočet zaslouženě posílen mimo jiné i do oblasti odměňování.

Spolupráce byla brilantní

Jak byste charakterizovala tehdejší boj s nákazou v Olomouckém kraji? Spolupráci jednotlivých složek, institucí, občanů?
Spolupráce jednotlivých složek IZS, institucí i občanů byla brilantní.

Můžete spolupráci připomenout?
Jako jeden z mála krajů jsme na počátku pandemie zřídili samostatnou pracovní skupinu Krizového štábu Olomouckého kraje pro oblast zdravotnictví, což hrálo obrovskou roli zejména pro vzájemnou informovanost jednak lůžkových zdravotnických zařízení, složek IZS, ale i praktických lékařů pro dospělé a děti a dalších subjektů o aktuální situaci, predikcích vývoje a zásadním způsobem usnadnilo včasnou logistiku nastavení lůžkových kapacit, provoz odběrových míst, fungovaní laboratoří, později očkovacích míst a plynulou provázanost všech navazujících procesů.

Jaká tři slova podle vás vystihují pandemii nejlépe: například pokora, ohleduplnost, strach, utrpení, chaos, nesvoboda, soudržnost, nenávist…
Pokud máte na mysli období probíhající pandemie, tak : obavy, soudržnost, nepřehlednost.

Covid dnes

Jak dnes berou hygienici covid – onemocnění už je na seznamu běžných respiračních nemocí?
Onemocnění covid-19 zatím spadá do kategorie vysoce infekčních onemocnění, avšak v současnosti jsou na toto téma vedeny intenzivní diskuze.

KHS každý týden reportuje o aktuální epidemiologické situaci. Zprávu uzavíráte odstavcem apelujícím na dodržování základních hygienických pravidel proti šíření respiračních, kapénkových infekcí. První pohled do MHD, obchodů, ale i čekáren zdravotnických zařízení na Olomoucku (když byla vlna letošní epidemie na vrcholu) ukazoval, že se užitečné návyky z pandemie zcela vytratily. Čekala jste to?
Překvapena nejsem. Původně závažný průběh onemocnění covid-19 se během času změnil v dnes naštěstí lehce probíhající infekt, což nepochybně ovlivňuje i vnímání onemocnění jako takového a tedy i naše chování. Svoji roli zde sehrávají i možnosti a dostupnost léčby, včetně možnosti očkování.

Z epidemiologického hlediska vidíte aktuálně nebo v nejbližší budoucnosti větší riziko než covid-19?
Svět virů a bakterií lidstvo každodenně provází a nebude tomu jinak ani v budoucnosti. Pandemie nemoci covid-19 toto nepochybně potvrdila. Z epidemiologického hlediska je jakákoli hrozba zvládnutelná s menšími následky, pokud jsme na ni komplexně a profesionálně připraveni.

Jak by měla příprava vypadat?
Měla by být kontinuální a prakticky provázaná na všech úrovních. Jedině tak je možné zajistit včasnou identifikaci původce a nastavit účinná opatření nezbytná k zamezení dalšího šíření onemocnění. Přeji nám všem, aby připravenost na mimořádné události nebyla podceňovaná, byla vnímána s patřičnou důležitostí, a její prověřování zůstalo v úrovni pravidelného nácviku.