Restituční téma nepřestává rozdělovat společnost. Ne však obce, kde dokonce hrozilo, že kvůli církevním žalobám mohou přijít o střechu nad hlavou a nemalé polnosti.

Politika jde stranou. V soužití církve a obce to podle všeho klape. Žádné schválnosti.

Ve výdajové stránce obecních rozpočtů zde i letos figurují položky vyčleněné na opravu církevního majetku, třeba zvonu v kostele.

V Nové Hradečné, kde žije 800 obyvatel, šetří na kanalizaci, která značně zatíží obecní rozpočet. Přesto zastupitelé vyslyšeli římskokatolickou farnost a odsouhlasili desetitisícový příspěvek na opravu zvonu v kostele sv. Vavřince.

„Chystáme kanalizaci a hodně šetříme, proto jsme dali na zvon jen deset tisíc korun. Když můžeme, pomůžeme farnosti,“ reagoval starosta Nové Hradečné Tomáš Müller (Starostové a nezávislí).

Farář organizuje brigády

Vloni se díky dotaci z obecního rozpočtu podařilo zrenovovat čtvery vstupní dveře kostela - dominanty obce.

Zastupitelé by se přitom mohli tvářit uraženě a nepustit církvi ani korunu za to, jak se soudní cestou domáhala vrácení 20 hektarů sadů a luk.

„Věc je definitivně uzavřena. Chceme spolu vyjít a domluvit se. Farář nám zase půjčí kostel, když máme koncerty. Chováme se jako lidi. Na obci nebudeme dělat nějakou politiku a sbírat si body na dané téma,“ uvedl starosta Nové Hradečné.

Římskokatolická farnost ve sporu s obcí ostrouhala. Neuspěla u olomouckého ani krajského soudu. Dovolání k Nejvyššímu soudu ČR nepodala. Od státu podle zákona o majetkovém vyrovnání získala farnost les. Na péči o něj si musí platit správce a farář organizuje brigády, když je potřeba.

Restituční téma v Nové Hradečné vnímá kněz jako uzavřené a bez dopadu na spolupráci s obcí.

„Je to o lidech. Jak lidé fungují doma, v rodině, tak se to přenáší dále. Já však nemohu říct, že by konkrétně spor o majetek náladu zhoršil. Já jsem to nepozoroval,“ hodnotil Karel Janečka.

„Ano, zařizuji koncerty v kostele, i v sousedních obcích. Přispějí mi na to a je to pěkná prezentace pro obě strany. Nevidím problém,“ potvrdil starostova slova farář.

Spor o zámek? Není důvod trucovat 

Takzvanou určovací žalobu, jejíž úspěch by otevřel cestu k možnému navrácení majetku podle takzvaného restitučního zákona, podala římskokatolická církev také kvůli zámku ve Velkém Týnci, který je srdcem obce a sídlí v něm obecní úřad.

Okresní soud v Olomouci však v říjnu 2017 rozhodl, že zámek je v rukou obce zcela právem.

„Nezávislý soud rozhodl jednoznačně ve prospěch obce. Cením si toho a beru jako vstřícné gesto církve vůči obci, že se církev neodvolala,“ připomněl starosta Velkého Týnce Petr Hanuška (Nestraníci), jenž je zároveň členem farní rady.

Přijít o zámek by znamenalo, že obec by musela urychleně řešit novostavbu náhradního sídla na jiném místě.

„Soužití obce a římskokatolické farnosti je bezproblémové a spor ho nenarušil. I kdybychom zámek prohráli, nebyla by to zlá tečka, důvod trucovat, dělat si schválnosti, to je nesmysl,“ reagoval Hanuška.

„Podporujeme opravy kostela a farní budovy, finanční příspěvek činí každoročně minimálně 250 tisíc korun, a to i letos. Kromě toho církvi bezplatně provádíme zednické práce naší četou, pokud potřebuje,“ vyjmenovával.

Kostel a fara jsou podle starosty přirozenou součástí obce a její nejvýznamnější památky. „Je to přirozená, organická součást života v obci,“ uzavřel Hanuška.

Soud o Květnou zahradu

V rámci majetkového vyrovnání státu s církvemi vzneslo největší nároky olomoucké arcibiskupství. Požádalo o 45 tisíc hektarů lesů, luk a polí, budovy i umělecké předměty.

O majetek, který ministerstva, Lesy ČR či Státní pozemkový úřad odmítly vydat, se církev v některých případech soudí. Žalob je do dvaceti v celé arcidiecézi. Mezi nejsledovanější patří spor o Květnou zahradu v Kroměříži, kde arcibiskupství u první instance neuspělo.

V rámci finančních náhrad za majetek, který církvím historicky patřil, ale v současnosti jej už není možné vydat, dostává arcibiskupství každoročně více než 200 milionů korun.

Církev peníze investuje do oprav majetku a zhodnocuje tak, aby do budoucna po odluce od státu umožnily tyto zdroje soběstačné finanční zajištění.

„Peníze, které nepoužijeme na opravy a nákupy investičního charakteru, slouží k investování do finančních produktů. Jak hmotné, tak finanční investice mají vytvořit základnu pro budoucí samostatné fungování,“ vysvětloval mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka.

Církvím se zároveň snižují dosavadní příspěvky státu na jejich činnost až na nulu v roce 2030, kdy nastane úplná odluka státu a církví.