Chladné ráno zvolna přechází v slunečné dopoledne. Běžně touto dobou už bývá všech pětačtyřicet děvčat a chlapců z Dětského domova Olomouc mimo budovu. V úterý 20. října ale po snídani odešli pouze dva předškoláci a devět žáků speciálních škol. Ostatní zamířili zpět do svých pokojů nebo do jiných místností, kde se samostatně či ve skupinkách věnují distanční výuce.

„Teď se jen modlíme, aby stíhala wifi,“ poukazuje ředitel zařízení Dalibor Křepský na pravidelný maraton videopřenosů, online komunikací a úkolů, jejichž plnění se odehrává v kyberprostoru.

„Síť bývá přetížená, internet se seká,“ potvrzují vychovatelé, kteří stejně jako během jarní vlny pandemie chodí do zaměstnání o pár hodin dříve, aby minimálně do oběda suplovali činnost učitelů.

Technika? Není samozřejmostí

Byť je organizačně náročné zařídit, aby každý byl online ve stanovený čas, v olomouckém dětském domově (DD) si s tím díky vlastním, darovaným i zapůjčeným přístrojům zatím dokážou poradit. Ve většině oslovených zařízení v regionu je situace složitější.

„Techniku pro každé dítě v DD nemáme. Pro online konference s učiteli využíváme pět notebooků, PC určené pro pedagogy i mobilní telefony,“ reagoval vedoucí Dětského domova Zábřeh Martin Žahourek.

S odloučeným pracovištěm ve Štítech má DD kapacitu pro šedesát čtyři svěřenců, ta je téměř naplněna. V případě distanční výuky je tak nutné pečlivě plánovat, aby se dostalo na každého.

„Základní školy jsou k nám vstřícné. Uvědomují si, že nejsme schopni v jeden čas obsloužit mnoho dětí,“ zdůraznil.

K nedorozumění mezi žáky a učiteli občas dochází v dětském domově v Hranicích.

„Mnohdy dostaneme zprávu od školy, že děti mají neomluvenou hodinu za to, že se včas nepřihlásily,“ povzdechla si tamní ředitelka Pavla Tvrdoňová. Výuka zahrnující tři základní, sedm středních a jednu vysokou školu probíhá současně, přetížená síť nestíhá a signál vypadává. Pomyslný požár naštěstí uhasí následná komunikace se zástupci škol, kteří na přání vychovatelů absenci omluví.

Lidé jsou unavení

V Dětském domově Plumlov je podle ředitele Radima Kratochvila dostatek elektroniky i kvalitní wifi, a to především díky sponzorům a nadacím. Vychovatelé ale své dvanáctihodinové služby zvládají jen s vypětím všech sil.

„Lidé jsou unavení. Letos například vůbec nečerpali dovolenou, není kdy,“ prozradil Deníku. Jeho slova potvrzují zástupci daných zařízení napříč krajem.

„Služby jsou velmi náročné a vyčerpávající. Je to ale naše práce a snažíme se k ní všichni přistupovat zodpovědně, profesionálně a s maximálním úsilím,“ navázala vychovatelka Renata Doubravová z DD Litovel a svým kolegům poděkovala za vzornou péči o čtyřiadvacet dětí. Distanční výuku má dvacet z nich. Lepší to není ani na severu regionu.

„Náročnost nespočívá až tak v počtu dětí nebo svěřených úkolech, ale v tom, že pečujeme také o děti se závažnými poruchami chování, které do DD nepatří,“ reagoval Filip Haltmar, ředitel děcáku v Jeseníku.

Peníze na mzdy se našly

K výraznému navýšení počtu odpracovaných hodin v dětských domovech došlo už během nouzového stavu na jaře. Například DD Olomouc po první covidové vlně chybělo na mzdy tři sta tisíc korun. Kraj nenechal tato školská zařízení ve štychu.

„Odbor školství a mládeže již v první vlně navýšil dětským domovům rozpočet na mzdové prostředky, aby mohl být zajištěn jejich provoz po dobu vládních opatření vyhlášených v rámci Covid-19,“ uvedl vedoucí krajského odboru Miroslav Gajdůšek.

DD obdržely také peníze na odměny pro zaměstnance, a to třeba prostřednictvím rozvojového programu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Teď na podzim se však situace opakuje a opět se týká nejen vychovatelů, ale také kuchařek, uklízeček, údržbářů a dalších zaměstnanců.

„Doufám, že se zřizovatel k této situaci postaví čelem i v současných podmínkách,“ obává se dalšího vývoje ředitel DD Prostějov Vladimír Brablec.

Gajdůšek potvrdil, že s řediteli komunikují a jsou schopni znovu pomoci. Kdyby domovům přidělené prostředky do konce roku nevystačily, odbor slíbil na základě požadavků mzdové prostředky navýšit. Případné personální výpadky mezi vychovateli by zmírnili třeba studenti předškolní a mimoškolní pedagogiky.

Podle vlády by měly být tuzemské školy znovu přístupné od pondělí 2. listopadu, a to i po dosud posledním zpřísnění veškerých opatření, které bylo ohlášeno 21. října. Definitivně o otevření škol ale rozhodne až další vývoj pandemie, vyloučit proto nelze ani prodloužení nouzového stavu včetně distanční výuky.