Právě lokální topeniště vedle automobilové dopravy v některých částech krajského města významně znečišťují ovzduší a úředníci proto chtějí formou ankety zjistit, čím místní během topné sezony vyhřívají své domovy.

Studenti s dotazníky budou postupně obcházet domácnosti v Lošově, Chválkovicích, Slavoníně a dalších místech.

„Nemáme ucelenou databázi o způsobu vytápění a energetickém vybavení jak v rodinných domech, tak bytových domech s lokálními topeništi. Proto jsme zvolili terénní průzkum a dotazníkový sběr dat. Je to totiž jediná možnost, jak mít ucelenější a přesnější přehled o lokálních topeništích,“ uvedla Jitka Pudelová z odboru životního prostředí olomouckého magistrátu.

Cena vrací domácnosti k tuhým palivům

Radní sestavují databázi o lokálních topeništích, protože právě způsob vytápění v rodinných a bytových domech má v daných lokalitách významný vliv na zhoršení kvality ovzduší.

To je evidentní z výsledků analýz, které vypracovává v rámci Systému řízení kvality ovzduší ve spolupráci s odborníky z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

„Stále častěji se setkáváme s případy, kdy si spotřebitel volí topné médium dle aktuální ceny na trhu, což za současných tržních podmínek vede jednoznačně k návratu k tuhým palivům,“ uvedla Pudelová.

Legislativa přitom neposkytuje úřadům nástroj k tomu, aby mohly aktuálně zkontrolovat, čím dotyčný topí, a motivovat obyvatele k jinému přístupu. Majitelé kotlů mají ze zákona pouze povinnost provozovat zařízení v souladu s podmínkami pro jejich provoz.

„U těchto zdrojů je proto velmi obtížné ovlivnit druh a spotřebu paliva. Z tohoto důvodu ani neexistuje o těchto zdrojích ucelená databáze s reálnými daty. Mnozí občané si bohužel vůbec neuvědomují, jak se právě oni podílejí na zhoršování kvality ovzduší v místě, kde žijí,“ poznamenala Pudelová.

Olomouc má problém hlavně s prachem

Jaký vzduch v Olomouci dýcháme? Magistrát dlouhodobě sleduje kvalitu ovzduší a zajišťuje provoz dvou monitorovacích stanic: jedna je svým charakterem předměstská, v Hodolanech, druhá monitorovací stanice je ta dopravní a je umístěna v ulici Velkomoravská.

„Se získanými daty a výstupy pracujeme. Od roku 2005 byla v rámci Systému řízení kvality ovzduší města Olomouce provedena řada modelování a analýz, které podrobně zkoumají imisní situaci, emisně imisní vztahy a zároveň se snaží definovat příčiny zhoršené kvality ovzduší ve městě,“ uvedla Pudelová.

Z výsledků studií vyplývá, že v Olomouci je překračován jak roční limit, tak i krátkodobý limit (24hodinový) u škodliviny PM10 (prachové částice).

„Zhoršenou dlouhodobou imisní situaci v případě PM10 zapříčiňuje nejen vliv průmyslových zdrojů, ale rovněž doprava. Místně se pak na zhoršené kvalitě ovzduší významnou mírou podílí právě lokální topeniště,“ dodala s tím, že předním znečišťovatelem ovzduší je v krajském městě hlavně automobilová doprava.