Investor už dokonce získal územní a stavební povolení, ale nenabylo právní moci, protože proti loňskému rozhodnutí stavebního úřadu se odvolal Spolek Nízký Jeseník bojující proti dalším větrníkům v této oblasti.

Kraj v těchto dnech rozhodnutí Stavebního úřadu Šternberk zrušil a věc vrátil k novému projednání.

Důvodem bylo to, že ministerstvo životního prostředí změnilo souhlas s odnětím potřebné půdy ze zemědělského fondu na nesouhlas. Bez kladného stanoviska k odnětí půdy nelze Větrný park Jívová povolit.

„V rámci nového projednání budeme žádost o vydání územního a stavebního povolení znovu posuzovat,“ reagoval vedoucí stavebního úřadu Robert Černocký.

Úřad má ve spise, který je zatím na Odboru strategického rozvoje kraje, závazné záporné stanovisko k dočasnému odnětí více než tří hektarů, které investor potřebuje pro realizaci větrného parku na katastru Jívové.

Investor však může požádat o přerušení řízení a podat novou žádost o vyjmutí pozemků z ochrany zemědělského půdního fondu. Bez šance není, protože ministerstvo změnilo souhlas na nesouhlas kvůli nedostatečnému odůvodnění žádosti firmy a stanoviska kraje.

„Toto je předčasné komentovat. Uvidíme, zda požádají o přerušení. V současné době máme nesouhlasné stanovisko a tím pádem bychom měli žádost zamítnout,“ uvedl Černocký.

"Zneužívání těžké situace v Sudetech"

Proti pětici větrníků, které by měly mít po osu rotoru 100 metrů, se postavil Spolek Nízký Jeseník z celé řady důvodů.

Námitek proti tomu, aby firma začala stavět, podal přesně 17. Záměr je podle spolku v rozporu se Zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR), kde nesplňuje několik regulativů umístěním v blízkosti obce, hranice lesa a malou vzdáleností od chráněného území údolí Bystřice.

Větrníky mají podle spolku stát na cenné půdě v rozporu s její ochranou i citelně zasáhnou do krajinného rázu. Kritizují podhodnocení vlivu hluku, nedostatečné posouzení vlivů na zvláště chráněné druhy živočichů a informovanost o záměru.

„V rámci řízení jsme uváděli celou řadu námitek, za zásadní považujeme nesoulad se zásadami územního rozvoje (ZÚR), v nichž je zcela jasně uvedeno, že není přípustné stavět větrné elektrárny na půdách I. a II. třídy ochrany. Záměr je dále v rozporu s řadou regulativů uvedených v územní studii týkající se větrných elektráren, tyto regulativy jsou podle ZÚR závazné,“ sdělil Deníku Josef Kapitán ze Spolku Nízký Jeseník.

Podle něj je zneužívána historicky těžká situace v oblasti Sudet, kde jsou „rozprodávány ty nejcennější hodnoty“, například v podobě zachovalé cenné kulturní krajiny.

Podle krajského úřadu se stavební úřad s námitkami spolku vypořádal řádně.

Podle úředníků sice dojde k určitému narušení krajinného rázu, avšak změny nebudou takové, že by nebylo možné realizaci záměru za stanovených podmínek povolit. Jako neopodstatněné smetl i další argumenty.

Většina místních vrtule chtěla

Větrný park Jívová, který prošel procesem EIA, by se měl budovat nedaleko jednoho z největších větrných parků v České republice – parku Horní Loděnice.

I na to poukazuje obec Jívová, která se společností Synergion podepsala smlouvu o spolupráci na budování větrníků mezi Jívovou a Hraničnými Petrovicemi už v roce 2006. Tvrdí, že větrníky už kolem stojí a Jívová z nich nemá ani korunu.

„Nejhlasitěji vystupují ti, kteří tady nežijí a vadí jim větrné elektrárny jako takové. Obec podepsala smlouvu a nebudeme platit případnou náhradu škody, navíc jsme si museli vzít úvěr na kanalizaci ve výši 25 milionů korun, které máme splácet 25 let. Z větrníků by nám vypláceli 25 let milion korun ročně. Předpokládáme, že pochybení ohledně vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu se vyřeší,“ uzavřel starosta Jívové Jan Pewner.

Obec v minulosti nechala udělat průzkum mezi místními občany, zda větrníky chtějí, nebo ne. Většina dotázaných nebyla proti.

Někteří obyvatelé a rekreanti, se však postavili proti. I oni varují, že větrníky citelně naruší krajinu a navíc znehodnotí lidem nemovitosti. Napadli změnu územního plánu obce, která větrníkům otevřela cestu. Nová dokumentace je platná.