Toto téma bylo dlouho tabu. Své staleté kulturní tradice a kořeny na jižní Moravě začali Chorvaté připomínat až po Listopadu 1989. Dokonce ani dnes na obecních stránkách Huzové není o poválečném příchodu Chorvatů ani zmínka.

„Chtěla bych dát veřejnosti na vědomí, že vůbec někdy nějací jihomoravští Chorvaté byli. A že ještě jsou ještě dnes. Schází se každoročně začátkem září v Jevišovce, odkud byli násilně vyhnáni. V obcích Frélichov, Dobré Pole a Nový Přerov žili Chorvaté po celé generace, než je komunisté vyhnali a jejich rodiny rozptýlili v pohraniční v podhůří Jeseníků,“ vypráví Marie Útli z Huzové, která si nenechá ani letos 5. září ujít chorvatské hody v jihomoravské Jevišovce, přestože jí zdraví už neslouží tak jako dříve.

„Loni odvysílala televize záznam ze setkání Chorvatů, a taky já jsem se v té reportáži na chvíli objevila. Když jsem potom ležela v nemocnici, hlásili se ke mě lidé, kteří ten pořad viděli a poznali mě. Nestačila jsem se divit, kolik lidí z chorvatských rodin dodnes žije v okolí Moravského Berouna,“ vypráví Marie Útli, která doufá, že na letošní chorvatské hody neboli Kiritof přijedou i další lidé z Bruntálska a Krnovska, kteří o této slavnosti dosud nevěděli.

V obecní kronice Huzové našla zmínku, že Chorvaté obec osídlili v říjnu 1948.

„Zajímavé je to, že můj tatínek Petr Kuzmič společně s Jakubem Gregorem byli do Huzové nuceně přestěhováni už 11. srpna 1948,“ uvedla Marie Útli. Část hřbitova v Huzové byla přeměněna na chorvatské pohřebiště. Hrob Marie Vašákové s litinovým křížem nese letopočet 1949, náhrobek Anny Křižaničové má rok 1950.

„To jsou první Chorvaté, kteří zemřeli v Huzové. Vymíráme, o naše hroby v jihomoravských obcích Frélichov, Dobré Pole a Nový Přerov na Mikulovsku se nikdo nestará,“ povzdechla Marie Útli.