Česačky se měly naplno rozběhnout už o víkendu, plány zemědělců ale zkřížil vytrvalý liják.

„Sklizeň začala v sobotu, ale museli jsme ji přerušit kvůli dešti. Spadlo nejprve 25 a pak 18 milimetrů, takže to mechanismy a traktory nemohly utáhnout. Přestávku jsme měli i v pondělí a v noci na úterý jsme znovu začali. Věříme, že už na delší dobu,“ doufá Vladimír Lichnovský. Délka sklizně podle něj závisí na počasí a na tom, jaká je vegetace. „Většinou práce trvají 12 až 16 dní,“ podotkl.

A jak sklizeň probíhá? Traktory převážejí z polí lijány s chmelem k česačce, kde je přebírají brigádníci a zavěšují. Štoky projedou česacím strojem, kde se oddělí šišky a vytřídí od listí a zbytků révy. V pásové sušárně se chmel na jedenáct procent vlhkosti usuší, nalisuje do hranolů a putuje na expedici.

Menší šišky, kvalita dobrá

Už při prvním pohledu na chmel je zřejmé, že jeho kvalita bude letos dobrá. „Byla slušná po celou dobu vegetace, protože sušší počasí je ideální v tom, že chmel není tolik náchylný na choroby a škůdce. Udrželi jsme to a je to krásně zelené. Jen mohlo být více srážek, aby byly chmelové šišky větší, než jsou,“ popsal.

Více pršet totiž začalo až v posledních dnech. „Do té doby panovaly vysoké teploty, a to i v noci. Rostlina byla ráda, že zachraňovala své vlastní bytí a už jí nezbývalo síly, aby věnovala energii do šišek. Proto jsou drobné,“ vysvětlil Vladimír Lichnovský.

Zemědělcům v Kokorách se v tomto roce vyhnuly živelní katastrofy. „Vybrali jsme si to předloni, kdy nám vichřice strhla 30 hektarů chmelnic. Jsme na začátku sklizně a já věřím, že to nebude žádná hrůza - i když nebude tak rekordní jako v loňském roce,“ zhodnotil Vladimír Lichnovský.

Brigádníci? Cizinci i studenti

Jako každý rok pomáhají se sklizní brigádníci.

„Letos je jich kolem sto padesáti. Poněkolikáté jsou tu brigádníci z Bulharska, z východního Slovenska a část českých studentů, kteří se sami přihlásili. V sobotu by měli dorazit na doplnění i ze Střední zemědělské školy v Českém Těšíně,“ vyjmenoval.

Sklizeň jede nepřetržitě. „Jedeme na jedenáctihodinové směny s hodinovou přestávkou na údržbu stroje,“ upřesnil.

Mladým se na brigády nechce

I když družstvo nabízí slušné finanční ohodnocení, někdy je složité mladé lidi nalákat. „Stále nevidíme potřebu mladé populace vydělávat si na brigádách, ještě to na ni nedolehlo. Dnes je digitální věk a mladí mají v jedné ruce mobil a přemýšlejí, jestli budou pracovat,“ posteskl si.

V Zemědělském družstvu v Kokorách se chmel pěstuje na 197 hektarech. Odrůdou je Žatecký poloraný červeňák.

„Zásobujeme nejen místní pivovary na Moravě, ale velká část jde také do Německa k obchodníkovi a na zpracování do chmelařského družstva v Žatci,“ uzavřel předseda družstva.