Tunel zřejmě zůstane ještě na dlouho pouhou vizí.

Ředitelství silnic a dálnic už potvrdilo, že problematickou komunikaci první třídy z Koutů na Desnou na sedlo příští rok začne spravovat.

Autoři petice se ale polozapomenuté myšlenky podzemního propojení Šumperska a Jesenicka nechtějí vzdát.

„Tunel by vzhledem k délkově, výškově a směrově příznivému vedení silnice I/44 výrazně zkrátil jízdní dobu, snížila by se spotřeba pohonných hmot a lze také předpokládat snížení počtu nehod a dopravních kolizí. Navíc by během výstavby v oblasti klesla nezaměstnanost," uvádí se v petici.

Dále autoři poukazují na možný příliv investorů na chudé Jesenicko, které je pro ně nyní pro špatnou dopravní dostupnost neatraktivní.

„Už ten tunel měl dávno být, snad se ho někdy dočkají naše děti. Jesenicko je čím dál víc izolované, bylo by to i pro přírodu lepší, než přejezdy přes kopec, hlavně v zimě. Politici a ekologové by měli povinně jezdit přes Červenohorské sedlo, pak by ten tunel byl," domnívá se Eva Hadačová z Mikulovic.

PETICE za tunel pod Červenohorským sedlem  

Pomohl by s nezaměstnaností

Pro ředitelství silnic a dálnic je nyní prioritou zahájení rekonstrukce silnice z jižní strany Červenohorského sedla. Úsek z Koutů na Desnou až na hranici jesenického okresu měří téměř osm kilometrů. Vozovka z jesenické strany byla již spravena v roce 2008.

„Komunikace na jižní straně je nyní v takovém stavu, že opravu není možné odkládat. Ve strategických plánech ministerstva dopravy tunel pod Červenohorským sedlem vůbec nefiguruje, v horizontu dalších let vidím přípravu takového projektu jako nereálnou," sdělil ředitel Ředitelství silnic a dálnic Olomouckého kraje Martin Smolka.

Jeden ze zastánců tunelu je nyní i starosta Loučné nad Desnou Pavel Martínek, i když se kdysi se k záměru obří stavby stavěl záporně.

„Doba i názory se změnily, tunel by pomohl vyřešit velkou nezaměstnanost, která je kritická především na Jesenicku. Pamatuji, že z tohoto hlediska byla velkým přínosem stavba elektrárny Dlouhé Stráně, kde práci našla spousta místních lidí," řekl Pavel Martínek

Rok otevření: 2007

Seriózní snahy o vybudování podzemní spojky mezi Šumperkem a Jesenickem se datují od roku 1988. Tunel měl být jednou z nejgigantič­tějších staveb v republice.

A dokonce byl před lety avizovaný termín otevření: rok 2007.

Vize tehdy počítala s astronomickými náklady 5,5 miliardy korun, ty by ale nyní zřejmě byly daleko vyšší.

Jen pro srovnání, účet za pražský tunelový komplex Blanka, který je budován v délce kolem šesti kilometrů, se vyhoupl na 37 miliard korun.

Investorem stavby Červenohorského tunelu měla být tehdy společnost Lesostavby Šumperk. Projektu už dalo dokonce zelenou ministerstvo životního prostředí, bylo ale ještě třeba získat status veřejně prospěšné stavby. To aby mohly být vyvlastněny pozemky.

Celý proces ale nedospěl ani do fáze územního řízení a Lesostavby Šumperk veškeré aktivity související s tunelem po několika letech ukončily. Nyní už firma neexistuje.

Jak má tunel vypadat?

Myšlenka tunelu pod horským masívem Jeseníků se zrodila už za 2. světové války, nacističtí pohlaváři údajně nechali zpracovat projekt.

Podle nového projektu z 90. let 20. století měl být šestikilometrový tunel pod Červenohorským sedlem největší stavbou svého druhu v České republice.

Vést měl pod horami Výrovka, Klínovec, Velký klín a Jeřáb. Stoupání v tunelu bylo plánováno na 0,35 procent, výškový rozdíl na 46 metrů. V plánech byly zahrnuty tři větrací šachty ústící do terénu.

Rozpočet přesahoval 5,5 miliardy korun.