U některých prodejců jahod ze zahraničí je už cena poloviční. Najdou se však i tací, kteří chtějí za kilo 150 korun. Prodejci jsou povinni u jahod uvést jejich původ, a to jednoznačným způsobem, připomněla potravinářská inspekce. Ta se pravidelně věnuje došetřování pravdivosti země původu u čerstvého ovoce.

„Plánovala jsem samosběr, ale za kilo letos chtějí přes sedmdesát korun. Když jsem včera viděla u Alberta v Litovli jahody za padesát, vzala jsem dvě bedýnky. Na marmeládu dobré, i když jsou asi z Polska,“ hodnotila paní Kateřina z Nové Vsi u Litovle.

V Litovli ve Vítězné ulici nabízeli v úterý odpoledne stánkaři kilogram jahod za 49 a 55 korun. „Polské. Druhá jakost, ale vypadají pořád pěkně,“ přebírala jahody prodavačka ve stánku u vchodu do supermarketu.

Zhruba čtyřikrát dražší jahody byly v úterý k mání ve stánku v Tomkově ulici v Olomouci, naproti hejčínského gymnázia. Za 100 gramů chtěl obchodník 20 korun. „Kupují se. I když jsou za dvě stovky,“ ujišťovala brigádnice.

Nejsou z Polska ale z Bruntálu

Na olomoucké tržnici se cena jahod ve středu pohybovala od 70 do 80 korun za kilogram.

„Ne, ty nejsou z Polska, ale z Bruntálu,“ přesvědčovala jedna z trhovkyň seniorku, která měla zájem o dva kilogramy.

Na jahodách pod slunečníkem ležel papír, ze kterého se zákaznice nedozvěděla nic o původu ovoce. Našla tam jen údaje o ceně a jakosti jahod. „Opravdu jsou z Bruntálu,“ ujišťovala zájemkyni, za kterou se už tvořila fronta.

Cena práce šla nahoru

Nejasný původ ovoce a chybějící informace na prodejních místech kritizují regionální pěstitelé, jejichž stánky se objevily ve městech a obcích v Olomouckém kraji v tomto týdnu.

Například společnost Solagro ze Skrbeně, která postavila celkem čtyři stánky, tři v Olomouci a jeden ve Velké Bystřici.

„V našem stánku dostanou zákazníci jasné informace o zemi původu i pěstiteli. Vadí nám, jak někteří prodejci klamou. My s tím ale nenaděláme nic,“ posteskla si Michaela Navrátilová ze společnosti Solagro. „Zákazník by se měl zajímat o původ a čerstvost jahod, nehledět pouze na cenu,“ poukázala.

Právě ta šla u čerstvého lokálního ovoce letos nahoru. Kilogram plodů z plantáže ležící mezi Skrbení a Horkou nad Moravou stojí 98 korun.

„Je to špičková kvalita s jasným původem. Ráno trhané. Cena práce šla nahoru,“ reagovala Navrátilová.

Cenu nad 120 korun či dokonce 200 korun odsuzovala. „Neetické,“ zdůraznila.

Cena na stáncích, podobně jako u samosběru, bude podle pěstitelů postupně klesat.

„Jako každoročně. Pod šedesát korun ale letos zřejmě nepůjdeme. Možná na samotném konci, ale to je ještě předčasné odhadovat,“ sdělila Navrátilová.

Označení země původu

Sortiment „čerstvé ovoce“ podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) náleží ke komoditám, u kterých právní předpisy jednoznačně vyžadují uvedení země původu - země sklizně.

„Země původu musí být uvedena vždy viditelně a jednoznačně v místě prodeje, a to zároveň s druhem ovoce, jednotkovou cenou atd. Právní předpis neurčuje, zda je země původu vyznačena celým názvem, nebo charakteristickou zkratkou, např. „ČR“ nebo „PL“. Stále však platí, že informace pro spotřebitele musí být transparentně umístěna a jednoznačná,“ sdělil Deníku mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.

SZPI se podle něj pravidelně věnuje došetřování pravdivosti země původu u čerstvého ovoce.

„Spotřebitelé preferují tuzemskou produkci a někteří prodejci zahraniční ovoce deklarují za tuzemské, aby tím zvýšili jeho atraktivitu v očích spotřebitelů. Nástrojem k těmto kontrolám je mimo jiné průvodní dokumentace ke zboží, jejímž prostřednictvím lze ovoce zpětně dosledovat až „na pole“ či „do sadu“,“ uvedl Kopřiva.