V sále Klášterního Hradiska se mělo objevit šest laureátů, ale herec Václav Babka mezi nimi nakonec kvůli srdeční příhodě chyběl. „Strašně se na to těšil. I na setkání s rodinou a naší přítelkyní paní Jíravovou. Vlastně jsme si říkali, že to bude oslava jeho osmdesátin. Říkali jsme si, že si uděláme klidný den a nebudeme se rozčilovat. Manžel prospal celé dopoledne,“ popsala přípravy na slavnost Libuše Babková. „Přijeli jsem autobusem, dvacítkou. Ještě jsem si napsala zpáteční cestu. A Vašek mi říká, počkej, já si na chvíli sednu. A najednou už ležel. Teď je na áru,“ dodala paní Libuše. Nakonec za manžela zaskočila a na podium šla díky abecednímu pořadí jako první.

Herce Babku zachránil lékař a radní Michael Fischer (ČSSD), který jej zahlédl ležet na trávníku. „Přijeli městští policisté a kupodivu měli v lékárně resuscitační roušku, takže bylo možné provádět umělé dýchání,“ uvedl Fischer. S masáží mu pomáhal jeden ze strážníků.

Jediným rodilým Olomoučanem mezi oceněnými je sbormistr Jiří Klimeš. „Vážím si toho, ale čekal jsem to ocenění později. Ještě mám spoustu plánů a bojím se, aby mi to ta cena nepřekazila,“ zasmál se. „ Třeba to ale bude další impulz. Svátky písní bych chtěl dotáhnout alespoň do padesátého ročníku. Dokud mohu zvednout ruce a udat tón, je to skvělé,“ těšil se ze slavnostního večera Klimeš.

Galgonek přijel na záskok

„Je to pro mě ocenění pětatřiceti let fotožurnalismu. Reportážní fotografii jsem přijel do Olomouce dělat na záskok s tím, že se vrátím na Ostravsko. Měl jsem založit redakci obrazového zpravodajství ČTK. Nakonec jsem se tady oženil a také srdcem jsem se stal Olomoučanem,“ prozradil jeden z laureátů Vladislav Galgonek. „Reportér musí být v neustálém kontaktu s děním, ani jsem si neuvědomil, jak rychle ty roky uběhly.“ Za upevnění česko-německých vztahů převzal cenu Friedrich Nather. „V Olomouci jsem žil do osmnácti let, než jsem se v roce 1942 stal vojákem v Německu. Prožil jsem tady i první lásku, už bohužel nežije. Byla to Němka, ale znal jsem i mimořádně krásnou dívku, co byla židovka. To bylo velmi… těžké,“ vzpomínal na mládí emeritní profesor mnichovské univerzity.

„Totalitu, stranu i obsazení sovětskými vojsky viděl zle. Do vězení mi psal, že svého syna nemohl lépe vychovat,“ vzpomněl na posmrtně oceněného otce pedagog teologické fakulty Rudolf Smahel mladší. „Určitě by si této ceny vážil a povzbudilo by ho to do dalšího díla,“ dodal Smahel. Dcera Jana, také fotografka, tvrdila, že kytičku zanesou otci na hrob. „Snad to ze svého nebe uvidí a prožije tu radost taky.“

Rudolf Smahel

Umělecký fotograf, publicista (1916 až 1997). Autor čtyř vydání obrazové publikace Olomouc ve fotografii. Mezi jeho nejznámější díla patří i fotokniha Flora Olomouc. Připravované Sousoší Nejsvětější Trojice mi komunistický režim zakázal vydat. Později nesměl publikovat, protože jeho syna stíhala StB za šíření křesťanského samizdatu. Smahel fotil malebnou moravskou krajinu, architekturu a historické objekty. Rodák z Kunovic zemřel v Olomouci před deseti lety.

Milan Ryšavý

Houslista, publicista a hudební organizátor (*1927). Spoluzakladatel hudebně výchovných koncertů pořádaných Moravskou filharmonií pro žáky základních škol na celé severní Moravě. Člen Umělecké rady Moravské filharmonie a inspektor orchestru. Autor čtyř rozsáhlých kronik o tomto tělese. V roce 2005 vydal Paměti filharmonika a následně Vzpomínky filharmonika. V olomouckém rozhlasovém studiu natočil 12 dílů o historii Moravské filharmonie.

Vladislav Galgonek

Fotoreportér České tiskové kanceláře (*1946). Absolvent pražské FAMU. Začínal jako fotograf výtvarník v ostravském uhelném revíru. V olomoucké redakci ČTK pracuje bezmála pětatřicet let. Získal několik cen v novinářské soutěži Czech Press Photo. Zúčastnil se řady výstav doma i v zahraničí. Uspořádal autorské výstavy: Hukvaldy, Uničov, Jeseník, Havířov, Šternberk, Mohelnice a několikrát Olomouc. Zatím poslední byla letošní Retrospektiva 35 v olomoucké galerii Podkova.

Václav Kamarád

Bývalý politický vězeň a zastupitel (1929–2007). Zasazoval se o rehabilitaci politických vězňů. Upozorňoval na nebezpečí komunistické ideologie. Na podzim 1948 byl v politickém procesu olomouckým soudem odsouzen na sedm a půl roku do vězení za rozšiřování protikomunistických letáků. Svůj trest si odpykal v Plzni a jáchymovských uranových dolech. Z vězení se vrátil do Olomouce, kde pracoval jako jeřábník. Donedávna působil jako zastupitel Olomouckého kraje. Jeho osudy se staly námětem knihy Jana Vraka Pan Kamarád, vydané v roce 2001 nakladatelstvím Votobia.

Friedrich Nather

Emeritní profesor Technické univerzity v Mnichově (*1924). Vyrostl v Olomouci, kde prožil mládí. Věnuje se historii města a česko-německým vztahům. Zasloužil se o navázání partnerských vztahů Olomouce s bavorským městem Nördlingen. Ve spolupráci s Vladimírem Spáčilem připravil k vydání unikátní Kroniku olomouckých domů. Dílo nemá v Evropě obdoby. Kniha byla sepsána jeho prastrýcem Wilhelmem Natherem, olomouckým místostarostou na konci 19. století. Obsahuje pořadí majitelů jednotlivých měšťanských domů, včetně soupisu pozůstalosti od 16. století.

Václav Babka

Divadelní a filmový herec (*1927). Vytvořil postavy v padesáti filmech. Například Vynález zkázy, Až přijde kocour nebo Všichni dobří rodáci. Spolupracoval s režisérem Evaldem Schormem a Dušanem Hanákem. Od roku 1962 je v olomouckém divadle, kde vytvořil 114 rolí ve více než stovce her. Nezapomenutelný byl v roli Habršperka ve Stroupežnického Našich furiantech či jako Alois Struna v Hrubínově Křišťálové noci.

Jiří Klimeš

Sbormistr, odborný asistent katedry hudební vědy (*1947). Zakladatel a sbormistr Šternberského pěveckého sboru, Hranického pěveckého sboru a olomouckého mládežnického pěveckého sboru Bel canto. Působil jako sbormistr opery a operety Moravského divadla, byl sbormistrem Žerotína a zakladatelem Akademického pěveckého sboru Univerzity Palackého. Je prezidentem festivalů Svátky písní Olomouc, Musica Religiosa Olomouc, Amadeo Olomouc a Festa Choralis Bratislava.

Vladimír Mihál

Dětský lékař, onkolog, proděkan lékařské fakulty (*1951). Přednosta Dětské kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, kde pracuje od roku 1979. Založil zde Laboratoř experimentální medicíny zaměřenou na rozvoj molekulárně biologicky orientovaného výzkumu s přímými klinickými výstupy. K odborným zájmům patří klinické aspekty rezistence nádorových buněk na cytostatika či onkologie zaměřená na děti. Je autorem více než 110 prací na toto téma, pěti knih a jednoho patentu. Založil a nyní zastává funkci předsedy správní rady nadace Rakovina věc veřejná.